Bendův návrh přesouvá část mandátů mimo dohled voličů, upozorňuje expert na volební systémy
Velkou debatu na politické scéně vyvolal pozměňovací návrh nového volebního zákona od poslance Marka Bendy (ODS), který prošel ústavně právním výborem. Podpořili ho poslanci za ODS, ANO a SPD. Zbytek opozice je proti, Piráti návrh dokonce označují za protiústavní, protože by o malé části zvolených poslanců rozhodovalo vedení stran. Podle politologa a experta na volební systémy Jakuba Šeda z brněnské Masarykovy univerzity by návrh skutečně mohl u Ústavního soudu narazit.
Můžete stručně popsat, jak by se rozdělovaly mandáty podle Bendova systému?
Přidělovaly by se ve dvou skrutiniích, nejdříve na úrovni krajů, a takzvané zbytkové mandáty, které na úrovni krajů nebyly přiděleny, potom celostátně. Je to odklon od návrhů, které předpokládají nejprve rozdělit všechny mandáty celostátně mezi strany a poté je rozpustit do jednotlivých krajů. Jedná se o obracení tohoto pořadí.
Hlavním kontroverzním prvkem je, že by ve druhém skrutiniu mohly strany samy ukázat na kraje, odkud chtějí doplnit mandáty.
Je obecný problém, jak ve druhém skrutiniu celostátně přidělené mandáty přiznat jednotlivým krajům. V 90. letech to bylo velmi tvrdé – strana si vydala vlastní seznam, kam mohla napsat libovolného nezvoleného kandidáta.
Bendův návrh je mírnější, strana by měla poslat seznam krajů, ve kterých jí mají být mandáty přidělovány. Nejednalo by se ale o střelbu naslepo. Strana by v momentě, kdy by takový seznam posílala, už věděla, kolik mandátů v krajích získala. Z logiky věci by byla schopna si dopočítat, kdo je kde prvním náhradníkem, kterému by připadl mandát.
Proč to kritici označují za problém?
Vedení strany by mělo vliv na to, kdo bude zvolený, bez ohledu na jednoznačně vyjádřenou vůli voličů. Vedení strany není nijak svázáno, který kraj si vybere.
Dejme tomu, že máte dva kraje. V obou získala strana
