Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Na lidskou pochodeň ihned citlivě reagovali umělci. V Museu Kampa se můžeme zamyslet, zda to ale vydá na celou výstavu.

Pocta Janu Palachovi od Jiřího Koláře z roku 1969, možná nejcennější dílo výstavy.
Pocta Janu Palachovi od Jiřího Koláře z roku 1969, možná nejcennější dílo výstavy.

Po plzeňské výstavě umění po roce 1968 vybrala kurátorka Helena Musilová díla, která explicitně reagují na smrt Jana Palacha a Jana Zajíce.

K výročím okamžiků, které si připomínáme s mnoha protikladnými pocity, vznikla v minulém roce celá řada výstavních projektů. Bylo jich tolik, že mohly někdy způsobit až umrtvení divákovy pozornosti. Naštěstí ale nedocházelo k žádným estrádním excesům, ačkoli se uvažovalo i o 3D projekci Masaryka na koni.

Na letošní rok nám zbylo výročí nejsmutnější – padesát let od sebeupálení studenta Jana Palacha, protestujícího tak proti sovětské okupaci a cenzuře svobodného vyjadřování. Nejsmutnější i nejbolestivější, protože sahá všem lidem do osobního svědomí a klade jim nejtěžší otázky. Palachův čin je symbolem, který v dějinách malého národa ční vysoko jako morální imperativ.

Umělci bezprostředně po tomto činu reagovali nejcitlivěji. Pracovat však s takovým nadlidským gestem není lehké; ono už slovo lidská pochodeň vyvolává rozpaky. Výstava Síla činu v Museu Kampa představuje umělecká díla, která v letech 1969–2009 reflektovala primárně Palachovo upálení, ale rovněž také čin jeho kolegy Jana Zajíce.

Křehká témata

Jde o velmi křehké téma, a tak se může stát, že rešeršemi se sice vyhledají důležitá a také zapomenutá či málo známá díla, ale nemusí z tohoto souboru vzniknout dobrá výstava.

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější