Deník N

Jihomoravským divadlům se daří, i když musejí překonávat obtíže, ukázala přehlídka Zaráz 2019

Divadelní adaptace románu Karolíny Světlé Kříž u potoka. FOTO: Marek Malůšek
Divadelní adaptace románu Karolíny Světlé Kříž u potoka. FOTO: Marek Malůšek

Severní Morava má zavedenou divadelní přehlídku OS-TRA-VAR. Jižní Morava úspěšně kontruje vlastním festivalem, díky němuž můžete zhlédnout to podstatné během několika málo dnů.

Provozovat divadlo mimo největší centra není žádný med. Kromě obligátního nedostatku financí, kterým trpí celé české divadlo, se regionální scény ocitají pod tlakem řady dalších, specificky oblastních faktorů. Ať už je to závislost na místní politické reprezentaci (v Kladně a v Ústí nad Labem by mohli vyprávět), nebo tlak konzervativních abonentů razantně odmítajících sebelépe míněné pokusy o vybočení z osvědčených kolejí. Potenciálních diváků je v menších městech relativně málo, což přináší nutnost repertoár rychleji „protáčet“, tj. uvádět mnohem víc nových premiér, než bývá zvykem ve velkých městech – a z toho zas vyplývá, že na přípravu nových titulů není mnoho času. Dodávat, že se při tom všem musí počítat s neustálými odchody hvězd za lepším, je nošením dříví do lesa.

Méně viditelným, ale nezanedbatelným problémem regionálních scén je nedostatek reflexe. Vztah divadelníků k divadelní kritice je sice – mírně řečeno – rozporuplný, to však nic nemění na tom, že bonmot „špatná kritika je lepší než žádná kritika“ platí na oblasti dvojnásob. Přinejmenším v delším horizontu. Všechna ambicióznější mimopražská a mimobrněnská divadla se proto snaží hledat cesty, jak svou tvorbu předvést odborné veřejnosti, což konec konců nejsou pouze kritici, ale také studenti divadelních škol nebo kolegové z jiných divadel.

Vzorem je v tomto smyslu Ostrava. Mluvit dnes o Ostravě jako o divadelní oblasti je scestné, tamní divadelní scéna má výborné renomé a ostravské soubory pravidelně bodují v celostátních anketách. Zásadní podíl na jejich prosazení do širokého povědomí má však specifický festival jménem OST-RA-VAR. Ten už v půlce devadesátých let přišel s až nečekaně úspěšným modelem: jednou do roka uspořádat přehlídku nejlepších lokálních inscenací a pozvat na ni co nejpočetnější skupinu divadelních odborníků. Logika je zřejmá, vypravit se desetkrát za rok do Ostravy zvládne málokdo, podstatně snazší a lákavější je vyrazit na čtyřdenní festival a dostat vše naservírované hezky pod nos. Výsledky jsou zřejmé. Nejenže se o Ostravácích ví, ale třeba Komorní scéna Aréna byla v Cenách divadelní kritiky opakovaně vyhlášena Divadlem roku. Bez OST-RA-VARu by něco takového bylo nemyslitelné.

Diskuse i divadlo

Napodobit úspěšný ostravský model se pokoušelo více regionálních scén, výsledky však nebyly ani zdaleka tak přesvědčivé. V posledních letech to nicméně vypadá, že se festival tohoto typu podařilo prosadit i na jižní Moravě.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější