Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„Jako kdyby zbyly poslední tisíce Ostraváků, Pražáků a Liberečáků.“ Čech píše první slovník mizejícího jazyka

Písničkářka Trinidad Rivas zpívá v jazyce A Fala ve městě San Martín de Trevejo. Foto: Jorge Armestar
Písničkářka Trinidad Rivas zpívá v jazyce A Fala ve městě San Martín de Trevejo. Foto: Jorge Armestar

V odlehlém koutě západního Španělska mluví pár tisíc lidí svébytným jazykem, který nemá žádný slovník ani oficiální gramatiku. Do debaty, jak jej správně zapisovat, se umí pustit i celá místní hospoda. Nemálo času s jeho mluvčími tráví i lingvista Miroslav Valeš z Technické univerzity v Liberci, jehož práce možná přispěje k tomu, že jazyk A Fala nevymizí.

K jazyku A Fala jste se dostal přes studentku španělštiny, které jste doporučil jako zdroj univerzitu v Salamance. Tehdy jste jej pokládal za méně užívaný a dobře prozkoumaný jazyk, a až když se vrátila, zjistil jste, že má tisíce mluvčích a že chcete poznat, co jsou zač a jak mluví?

Přibližně tak. Věděl jsem o existenci jazyka a domníval jsem se, že bude mnohem prozkoumanější. Doslova jsem říkal, že v oněch třech vesnicích bude žít víc lingvistů než místních. Ukázalo se to jako naprostá nepravda. Ten jazyk je velice málo prozkoumaný, seriózně se o něj zajímalo opravdu málo lidí.

Když se Jitka Hampacherová (zmíněná studentka, pozn. red.) nadšená vrátila, přinesla zprávy, že v Salamance o tom jazyce téměř nic nevěděli, ale že samotní mluvčí byli vstřícní, měli ji rádi, nabízeli se na rozhovory. V tu chvíli jsem si řekl – to by mě zajímalo.

Tam to začalo, ale na místě musel asi být ještě impulz, proč jste se pustil do práce na vůbec prvním slovníku jazyku A Fala – a výhledově možná i gramatice.

Na slovníku jsem nezačal pracovat hned. Začal jsem okukovat prostředí, učil jsem se jazyk – to bylo velmi důležité. Tím, že jím mluvíte, máte přístup k lidem mnohem snadnější. I proto mě berou za svého, protože mluvím jako oni.

Dokonce tak, že když udělali cyklistický závod, nevyhlásili vás jako účastníka z největší dálky, jak jste zmínil pro web Technické univerzity.

Ano. Řekli: „Ty jsi odtud, ty nejsi zdaleka. Tenhle Francouz přijel jen na závody, ale ty jsi tady pořád.“

Románským jazykem A Fala hovoří tři vesnice na španělské straně hranic s Portugalskem, něco přes čtyři tisíce lidí. Každá z vesnic má vlastní nářečí. Jazyk, který je úřady uznáván jako kulturní dědictví, není vyučovaný, nemá psaný slovník ani gramatická pravidla. Místní ho živě užívají mezi sebou, všichni také mluví španělsky pro potřeby kontaktu s lidmi „zvenčí“. Prvním slovníkem jazyka se stane práce lingvisty Miroslava Valeše se třinácti tisíci slovy.

Jak těžké je naučit se A Fala? Pomůže v tom znalost španělštiny?

Se znalostí španělštiny to není až tak těžké, mně se to povedlo přibližně za půl roku.

A postupně jste se během přesunů mezi Libercem, Eljas a dalšími dvěma obcemi, kde se mluví jazykem A Fala, pustil do slovníku?

Začal jsem spolupracovat s portugalským výzkumným centrem CIDLeS (Centro Interdisciplinar de Documentação Linguística e Social, pozn. red.), které se zajímá o minoritní jazyky. Ve spolupráci s nimi jsem udělal projekt dokumentace a popisu A Fala.

Metodologie, kterou používám při práci na slovníku, je nová v tom, že se nevezme španělský slovník a nepřeloží se do místního jazyka, ale vychází to od místních lidí. Nahrával jsem jejich řeč, sbíral publikované texty, kompiloval vše dohromady, a když jsem měl vytvořenou databázi, začal jsem z ní extrahovat slovník.

Přepis jednoho z interview ve spolupráci s rodilým mluvčím. Foto: archiv M. Valeše a Technická univerzita v Liberci

Na to se chci zeptat. Jak se funkčně liší tato metoda, práce s rodilými mluvčími, s nimiž jste pořídil v desítkách rozhovorů dvanáct hodin nahrávek, od metody, kdy slovník vzniká pomocí překladů z „velkého“ jazyka do „malého“? Jsem v tom laik, cítím rozdíl, ale neumím si to úplně představit.

U překladu je „velký“ jazyk brán jako model, pronikají z něj do toho „malého“ jeho schémata. V tomhle případě to komplikuje fakt, že A Fala má tři dialekty.

Primárně tedy vytváříte bázi ve slovech ze tří dialektů a hledáte jejich španělské protějšky?

Je to v podstatě překlad na

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Česko, Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější