Limity české debaty o Izraeli, Palestincích, válečných zločinech a Mezinárodním trestním soudu
Komentář Jakuba Záhory: Na začátku února hlavní prokurátorka Mezinárodního trestního soudu (MTS) Fatou Bensoudaová oznámila, že soud sídlící v Haagu by se měl zabývat situací v Izraeli a na palestinských územích v souvislosti s možnými válečnými zločiny. K tomuto rozhodnutí došla po podnětu ze strany palestinské samosprávy, která dlouhodobě obviňuje Izrael z porušování lidských práv palestinského obyvatelstva.
Na začátku března pak další členové a členky soudu rozhodli ve prospěch zahájení vyšetřování. To by se mělo zaměřit především na výstavbu izraelských osad na Západním břehu Jordánu a válečné zločiny spáchané od léta 2014, kdy se rozhořela válka mezi Izraelem a islamistickým hnutím Hamás kontrolujícím pásmo Gazy, v jejímž průběhu zemřely tisíce především palestinských civilistů. Vyšetřování by se přitom mělo zaměřit na potenciální válečné zločiny spáchané Hamásem i Izraelem.
V českém prostoru na tyto zprávy reagovalo několik textů, které byly k vyšetřování a obecně roli Mezinárodního trestního soudu skeptické, v některých případech pak ostře kritické. Diskuse nad rozhodnutím soudu přitom trpí tradičními problémy české debaty týkající se izraelsko-palestinského konfliktu: jednak vnímáním izraelského státu a kontextu jako zcela jedinečného, jednak nezájmem o názor a pozice palestinské strany.
Soudit demokracii?
Obecně v české debatě silně rezonují argumenty, které poukazují na negativní předpojatost vůči izraelskému státu