Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Pandemie ze studentky udělala sanitářku na ARO. Sestry jsou „borky“, co by se rozkrájely, respirátor na bradě ji namíchne

Lucie Rybková při práci v nemocnici. Foto: archiv Lucie Rybkové
Lucie Rybková při práci v nemocnici. Foto: archiv Lucie Rybkové

I když se nedostala na vytouženou medicínu, pomáhá studentka a skautka Lucie Rybková jako sanitářka na ARO v Orlickoústecké nemocnici. Prošla školením Českého červeného kříže a během zkouškového období sloužila třeba i čtyři dvanáctihodinové směny týdně. „Přijde mi, jako bych za poslední rok zestárla snad o deset let. Ale dobrovolničení v nemocnici je pro mladého dospělého hrozně cenná zkušenost,“ říká dívka, která kromě toho ještě zvládá vést skautskou družinku.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Takový start dospělosti asi loňští maturanti nečekali. Kvůli pandemii přišli nejen o školní večírky a seznamování s novými spolužáky, řadě z nich se navíc i zkomplikovala možnost dostat se na vysněný obor – mnohde se změnily podmínky přijetí, rozhodoval průměr nebo menší množství otázek.

To zkřížilo plány také devatenáctileté Lucii Rybkové z České Třebové – nevyšly jí přijímačky na vytouženou medicínu, a zažila tak první větší životní zklamání. „Hodně jsem se připravovala, takže to pro mě byl šok. Pak jsem plánovala, že odjedu na půl roku do ciziny. To kvůli koronaviru nevyšlo, a tak jsem nastoupila na záložní školu,“ popisuje své peripetie energická dívka. Teď studuje biologii a společenské vědy, touhu dostat se na medicínu či fyzioterapii ale nevzdává a znovu si podala přihlášky.

Dění posledních měsíců ji dostalo do nezvyklé situace: koronavirová opatření zavřela dveře škol a laboratoří, studium se odehrává na dálku a moc času nezabere. Lucie začala prožívat dosud nepoznané – nudu. „Na podzim jsem najednou měla docela dost volného času, což jsem neznala, byla jsem zvyklá mít nabité dny a o víkendu skautské akce. Měla jsem pocit, že jsem ve věku, kdy bych měla zažívat spoustu věcí. Ve věku, kdy si život prostě nechci nechat utéct. Takže jsem si říkala, že takhle teda ne,“ vypráví mladá žena.

Když pak na Facebooku sdílel místostarosta skautů inzerát o školení dobrovolníků u Českého červeného kříže, neváhala a v listopadu se ho v nedalekém Ústí nad Orlicí zúčastnila. „Ve třech blocích jsme se během jednoho dne naučili obsluhu pacienta u lůžka – jak člověka umýt, polohovat, přebalit, jak se vyvarovat proleženin, ale i základy první pomoci nebo používání ochranných prostředků – třeba jak si oblékat a správně svlékat oblek nebo dezinfikovat ruce,“ vyjmenovává obsah intenzivního školení Lucie přezdívaná ve Skautu

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Covid-19

Pozitivní zprávy

Život za covidu

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější