Deník N

S Brazílií nebylo kde hrát. Národní stadion potřebujeme nejen pro fotbal, ale i pro slety, říká Hnilička

Fotbalový stadion SK Slavia Praha se mohl po přestavbě stát národním stadionem s kapacitou 35 tisíc lidí. Foto: ČTK
Fotbalový stadion SK Slavia Praha se mohl po přestavbě stát národním stadionem s kapacitou 35 tisíc lidí. Foto: ČTK

Čeští fotbalisté si nakonec přece jen poprvé v historii samostatného Česka zahrají na našem území proti pětinásobným mistrům světa z Brazílie. Stane se tak v úterý 26. března na největším a nejmodernějším fotbalovém stadionu v zemi v pražském Edenu. Složitě domlouvaný přátelský zápas totiž nebylo původně kde hrát. V Česku stále chybí stadion pro alespoň 30 tisíc diváků. A na menším hvězdy typu Brazilců či Argentinců hrát nechtějí.

Myšlenka národního stadionu se přitom u nás objevuje už od konce minulého století. Strahov, Maniny, Vysočany, Letňany, Letná, Eden. Těch pokusů a možných pražských lokalit tu už bylo mnoho.

Po senzačním úspěchu, stříbrné medaili českých fotbalistů na Euru 1996 v Anglii, nastalo v zemi nadšení. Když se v roce 1998 stal po předčasných volbách premiérem Miloš Zeman, přesvědčil ho tehdejší předseda fotbalového svazu František Chvalovský (později odsouzený a amnestovaný za finanční podvody), mimo jiné člen vedení Evropské fotbalové unie (UEFA), k podpoře nápadu záměru pořádat mistrovství Evropy spolu s Rakouskem. V rámci šampionátu by v zemi vyrostl více než jeden důstojný fotbalový stánek.

Ovšem Rakušané nakonec Čechy „zradili“, oživili tradici někdejšího Rakouska-Uherska a přihlásili kandidaturu společně s Maďary. I tak měli smůlu, Euro 2004 bylo, jak známo, nakonec přiděleno Portugalsku.

Národní stadion, respektive miliardovou vládní podporu na jeho výstavbu, měl údajně v roce 2006 předběžně slíbit Vlastimilu Košťálovi, tehdejšímu svazovému místopředsedovi a bossovi pražské Sparty, i další premiér za ČSSD, Jiří Paroubek. Jenže volby pak vyhrál Mirek Topolánek.

Další šance se objevila v rámci velkého projektu letních olympijských her v Praze za primátora Pavla Béma. Plány byly veliké, hlavně v Letňanech, jenže v roce 2008 přišla světová finanční krize a projekt, který stál velmi slušné peníze, byl tiše odložen k ledu.

Hudeček a spol. Euro 2020 v Praze zamítli

Pak se objevila další možnost v souvislosti s tím, že v roce šedesátého výročí od prvního fotbalového mistrovství Evropy 1960 uspořádá UEFA své Euro 2020 výjimečně ve dvanácti evropských městech po celém starém kontinentu. Český fotbal v čele s bývalým předsedou Fotbalové asociace ČR (FAČR) Miroslavem Peltou (nyní trestně stíhaným kvůli údajné korupci při rozdělování dotací ministerstva školství) bojoval o to, aby jedním z pořadatelských měst byla i Praha.

Projekt měl podporu tehdejšího ministra školství Marcela Chládka (tehdy ČSSD). Bylo dohodnuto, že se kapacita stadion v pražském Edenu zvětší na požadovaných 35 tisíc diváků. Souhlasil s tím i architekt stánku Slavie z roku 2008, Martin Kotík.

Jenže pražští radní v čele s primátorem Tomášem Hudečkem (tehdy TOP 09) před koncem dubna 2014 odmítli s FAČR podepsat smlouvu, která byla k podání kandidatury nutná. Obávali se toho, že by tehdejší vlastník Edenu neměl na rozšíření stadionu zajištěné finance. „Je to špatně odvedená práce a diletantismus,“ prohlásil tenkrát Hudeček na adresu vedení FAČR. Vedení Prahy se bálo, že by v případě finančních problémů při nutné rekonstrukci Edenu muselo město chybějící peníze zaplatit ze svého. Cena rekonstrukce vršovického areálu se tehdy odhadovala na jednu miliardu korun.

Praha údajně s asociací jednala o stavbě národního stadionu na Strahově a o tom, že se Pelta na poslední chvíli rozhodl pro záložní variantu v podobě rozšíření Edenu, se údajně vedení magistrátu dozvědělo až z médií.

„Už tehdy jsem z nich měl pocit, že se snaží získat do Česka Euro, ale že úplně přesně nevědí, co dělají,“

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Fotbal

V tomto okamžiku nejčtenější