Notes: Český za osmnáct, slovenský bez dvou za dvacet. Jejich voliči však počítají jinak
Zjišťovali jsme, co spojuje a rozděluje českého a slovenského premiéra, jak (ne)snadné je (ne)vyslyšet hradní volání po odvolání a je-li možné udělat o pandemii optimistický rozhovor. Skoro vše či ještě víc se dozvíte v dnešním Notesu Lenky Vrtiškové Nejezchlebové.
Naše česko-slovenská kolegyně Eva Mošpanová hledala s českými a slovenskými politology rozdíly a podobnosti mezi českým a slovenským premiérem v době, kdy se obě „jejich“ země drží na nejvyšších příčkách tragické epidemické globální hitparády.
Zatímco v chování obou předsedů vlád nacházejí respondenti mnohé paralely, do očí bijící je rozdíl v chování jejich voličů. Zatímco Igor Matovič a jeho OĽaNO v posledních průzkumech propadá, Andrej Babiš a jeho ANO zatím ztratilo jen pár procent a drží si pozice. Čím to je?
Zatímco mnohé země očkování dotyčnými šaržemi AstraZeneky také pro jistotu dočasně pozastavují, Česká republika zatím látkou očkuje bez omezení a žádné změny zatím neplánuje. A my jen můžeme doufat, že se souvislost opravdu neprokáže.
Na jedné straně vidíme v Evropě přísnost a opatrnost k již schváleným vakcínám, odjinud naopak slyšíme volání po startu očkování látkou, kterou se evropský regulátor sotva začal zabývat. Ruskou vakcínou Sputnik V.
A kromě obecného volání po očkování jsme slyšeli z úst českého prezidenta konkrétní volání po odvolání dvou lidí, kteří jsou podle něj žábami na prameni spásy české obyvatelstva a trvají na tom, že musíme počkat, až co na Sputnik řekne EMA. Ministra zdravotnictví a šéfky Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Honza Moláček probíral prezidentovo netajné přání s právním expertem Martinem Kopeckým. Zatímco odvolání ministra by bylo politickým rozhodnutím a spolupracující premiér by mohl zadání Hradu vyslyšet, pro vyhazov vedoucí SÚKL by musel být definován zákonný důvod.
Už milion lidí překontrolovala od začátku měsíce policie na hranicích okresů. K porušení opatření došlo pouze ve třech procentech případů, Češi se tak zdají být – alespoň podle této statistiky – poměrně ukáznění.
Právě kvůli nasazení tisíců policistů schválila (poměrně tiše) Rada vlády jejich přeřazení do prioritní skupiny 1A spolu se seniory 80+ a zdravotníky. Jak zjistil Lukáš Prchal, může se 26 tisíc policistů a dalších příslušníků jednotek záchranného systému očkovat už od úterka.
Filip Titlbach (a celá redakce se k němu jako jeden muž a jedna žena připojuje) vzdal dnes ve svém podcastu pomyslný (ale vlastně i vyslovený) hold tisícům dobrovolníků, kteří pomáhají v přetížených nemocnicích, v domovech seniorů a vůbec tam, kde je to potřeba. Zpovídal totiž dvě dámy, které dělí pětapadesát let života, ale spojuje potřeba být užitečnými.
Myslím, že každý člověk je vděčný za veškerý závan optimismu a naděje v téhle mizérii. A čtenář Deníku N je taky jenom člověk. Tak věřím, že vás trochu potěší text naší česko-americké zpravodajky Jany Ciglerové o dvou lécích, které – jak ukázaly klinické testy – výrazně snižují u pacientů riziko těžkého průběhu covidu a smrti, pokud jsou podány v časné fázi nemoci. Oba medikamenty jsou postavené na bázi kombinace takzvaných monoklonálních protilátek.
O prvním léku už jste nejspíš slyšeli, i když jméno jeho účinné molekuly bamlanvimab dokáže bez zlomeného jazyka vyslovit málokdo, po americké FDA ho schválila i její evropská sestra EMA a lék se už podává i v Česku. O schválení druhého léku (VIR-7831) požádal jeho výrobce právě včera. Podle klinické studie by měl být aktivní i proti novějším mutacím koronaviru.
Co mají společného USA, Austrálie, Indie a Japonsko? Jsou členy neformální skupiny Quad, jejíž historicky první summit započal právě dnes, jak si všimla česko- daleko- i blízkovýchodní zpravodajka Magdalena Slezáková. Prostřednictvím online konference řeší palčivý problém s vakcínami, ale „nevyřčeným cílem je ‘největší geopolitický test 21. století‘: Čína a její velmocenské ambice“, píše Magdalena.
Mediální magnát Murdoch má peníze, moc a devadesát let. A zatím to vypadá, že tyto narozeniny budou o poznání klidnější než minulé kulatiny. Tehdy jeho impériem cloumal skandál odposlechů, jak vzpomíná Kirill Ščeblykin v profilu muže, který ovládá média, jako je televize Fox News, jeden z nejvlivnějších deníků Times nebo mocný bulvár The Sun.
„Nedostatek přivede touhu a člověk si najednou začne užívat něčeho, co mu dřív bylo vedlejší. Po období sucha rád promoknu,“ říká filozof a vědec Ivan Havel v rozhovoru s Renatou Kalenskou. Doporučuju na víkend na soustředěnější čtení.
Na samém začátku interview stojí otázka, jestli lze o pandemii vůbec udělat optimistický rozhovor. Chcete-li odpověď, je jí možná právě tento rozhovor, ve kterém se řeč stáčí k tématům stáří, odcházení, umírání a k otazníkům co (a zda-li něco) bude po ní, ale který není bezvýchodný.
Za celou redakci Deníku N vám přeji, pokud je to trochu možné, pěkný víkend a na sítnici alespoň slabé záblesky světel tušených východů z potemnělých pandemických časů. I my bychom rádi pomáhali svítit na cestu.
Svůj páteční Notes právě zavírá Lenka Vrtišková Nejezchlebová.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
