Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jaderné elektrárny neprodukují jen elektřinu, ale také fixují hierarchie ve společnosti

Betonáři na stavbě první chladicí věže jaderné elektrárny Dukovany - 11. září 1979. Foto: ČTK
Betonáři na stavbě první chladicí věže jaderné elektrárny Dukovany – 11. září 1979. Foto: ČTK

Esej Martina Babičky: Otázky ohledně dostavby Dukovan sahají nejméně do sedmdesátých let minulého století. Právě v té době se vytvářela nová energetická politika Československa, která dodnes ovlivňuje představy o budoucím směřování země. Otázky spjaté s dostavbou elektrárny v některých bodech připomínají i tehdejší a dosud nevyřešené problémy – čím nahradit uhlí a co dělat s ničivými dopady průmyslové civilizace. Už tehdy se také zrodil specifický vztah mezi jadernými odborníky a laickou veřejností, který zapříčinil, že Češi dodnes na rozdíl od mnoha jiných evropských národů jádro většinově podporují.

Socialistickým jaderným odborníkům se podařilo Čechům vštěpit důvěru v atom. I proto černobylská havárie v roce 1986 podle tehdejších průzkumů veřejného mínění, které si nechával dělat ústřední výbor komunistické strany, sice otřásla už tak nízkou důvěrou ve sdělovací prostředky (lidé se stále častěji pro informace obraceli k médiím ze Západu nebo jiných států východního bloku), nezměnila však většinové přesvědčení o nutnosti výstavby dalších jaderných elektráren. Dvě třetiny Čechoslováků podporovaly jejich další rozvoj.

A podle výzkumu Eurobarometru z roku 2009 Česko spolu s dalšími postsocialistickými zeměmi nadále patří mezi největší podporovatele jádra.

Ačkoliv se o „atomovém věku“ mluvilo hlavně v 50. a 60. letech, skutečně „atomovou“ se společnost začala stávat až

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Energie

Historie

Tendr na Dukovany

Česko, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější