Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Hamáček využil čínské kontakty a sehnal roušky. Česko to stálo miliardy i „lokajské“ vítání na letišti

Premiér Andrej Babiš s čínským velvyslancem vítají letoun s čínskými zdravotnickými potřebami. Foto: ČTK
Premiér Andrej Babiš s čínským velvyslancem vítají letoun s čínskými zdravotnickými potřebami. Foto: ČTK

Vítání čínských roušek na Letišti Václava Havla bylo bezpochyby jedním z mnoha ikonických momentů českého boje s pandemií covidu v roce 2020. Když přistálo první letadlo s nedostatkovým zdravotnickým materiálem, vyhlížel je osobně i premiér Andrej Babiš (ANO). Vedle něj stál čínský velvyslanec Čang Ťien-min, jehož odvolání předtím předseda vlády podpořil.

Když udeřil koronavirus, ukázalo se, jak málo byly evropské země připravené. Nemoc je velice nakažlivá a kapénkami se snadno šíří z hostitele na hostitele. Velkému nebezpečí nákazy se bez ochranných pomůcek vystavovali i zdravotníci. Respirátory a ochranné obleky pro boj s epidemií v českých skladech chyběly nebo byly prošlé.

V prosinci 2019 se objevili v čínské provincii Wu-chan první nakažení. Totalitní režim informaci ale tutlal a pomohl tak k rozšíření nákazy nejen ve své vlastní zemi, ale i do celého světa. Na konci ledna se první případy objevily ve Francii a krátce na to i v Itálii; v té jako v první evropské zemi koronavirus ukázal, jak umí přetížit zdravotnický systém vyspělého státu.

Hned 1. března se do zlého pandemického snu oficiálně dostala i Česká republika. Testy odhalily první tři případy. Nemoc se na našem území nekontrolovatelně šířila a země na něco podobného nebyla připravena. Začala tak čelit největší krizi své novodobé historie. Ani ne za dva týdny vyhlásila vláda nouzový stav. Začaly se zavírat obchody, restaurace, divadla. Nakonec kromě nezbytných prodejen potravin a základního zboží nebylo otevřené téměř nic. Země se pod rizikem kolapsu zdravotnictví zastavila a zavřela hranice.

Lidé v první linii boje s nemocí byli bez adekvátní ochrany vystaveni nemalému nebezpečí. Respirátory se v nemocnicích počítaly na kusy a ve skladech jich chyběly desítky milionů. Ochranu dýchacích cest měli navíc na veřejnosti začít nosit i běžní lidé. Jenže nedostupné byly i chirurgické roušky, které donedávna při práci běžně používaly třeba i manikérky, natožpak respirátory. Situace byla natolik zoufalá, že si lidé prostě začali roušky šít doma.

Na ministerstvu zdravotnictví proto vznikl tým s hlavním cílem: nakoupit vše, co chybí. Nutno dodat, že ochranných pomůcek byl nedostatek všude ve světě. Nejdříve se s nouzí potýkala miliardová Čína; skupovala, co se dalo. To se dotklo i Česka, když zde čínské organizace skoupily desítky tisíc kusů ochranných pomůcek a poslaly je do mateřské země.

Když se situace v Číně zlepšila, začala se naopak kazit ve světě a zdravotnické zboží žádaly ostatní státy. Řada z nich neměla jinou možnost než nakupovat právě u asijské velmoci, kde se výroba rozběhla naplno a dokázala najednou pokrývat i velké zakázky.

Ministerstvo zdravotnictví, které mělo nákupy na starosti, ale nemělo v Číně kontakty a neumělo se na asijském trhu orientovat. Docházelo tak k situacím, kdy resort ministra Adama Vojtěcha (ANO) nedokázal třeba včas zaplatit a domluvenou zakázku mu vyfoukl někdo rychlejší.

„Nedali ani závaznou písemnou objednávku. Vytelefonovali si to a řekli, že by si přáli pět milionů roušek, ale tak se to nedělá. Musíte učinit závaznou rezervaci s razítkem vlády, ministerstva či firmy,“ popsal tehdy situaci zdroj, který čínskému byznysu rozumí a je s vyjednáváním vlády obeznámen.

Ve vládě mezitím bujel spor o to, kdo povede krizový štáb a stane se tak jednou z důležitých tváří boje s pandemií. Tehdy se projevila rivalita mezi místopředsedou vlády Janem Hamáčkem (ČSSD) a premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle platných pravidel měl v čele krizového štábu stanout ministr vnitra, tedy Hamáček. Babiš tomu ale dlouho bránil. Tento kompetenční spor nakonec pouze přispěl k chaosu při zajišťování nezbytného vybavení.

Když Hamáček zavolal Tvrdíkovi

Když se shánění ochranných pomůcek stále nedařilo, Hamáček se do nákupů iniciativně vložil a využil k tomu pomoc svých čínských kontaktů. Po komunistech totiž v Česku není žádná jiná strana, která by měla tak vřelé vztahy s Pekingem jako sociální demokracie. Po vypuknutí koronavirové krize se léta opečovávané vazby konečně vyplatily.

Hamáček situaci popisuje následovně: „Když jsem seděl na ministerstvu průmyslu a viděl jsem, že respirátory nejsou a hrozí průšvih, zavolal jsem

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější