Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„České firmy za návštěvu zaplatí.“ Cestě na Tchaj-wan nezabránil tlak z Číny ani z Hradu

Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS) si za předloňskou oficiální návštěvu Tchaj-wanu vysloužil ostrou kritiku ze strany Číny. I proto má nyní tuzemsko s Pekingem napjaté vztahy. Foto: AP/ČTK
Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS) si za předloňskou oficiální návštěvu Tchaj-wanu vysloužil ostrou kritiku ze strany Číny. I proto má nyní tuzemsko s Pekingem napjaté vztahy. Foto: AP/ČTK

Původně měla delegace předsedy Senátu letět na Tchaj-wan kvůli byznysu. Kvůli aktivitám Hradu a čínského velvyslance se ale z návštěvy ostrova stal symbolický „let svobody“, který začal psát novou kapitolu ve vztazích s Pekingem.

Velvyslanci některých asijských států vzhledem k vyjádřením předních tuzemských politiků získávali pocit, že se Česko jednostranně orientuje především na Čínu. Přitom tu byly jiné země jako Jižní Korea, Japonsko a Tchaj-wan, které v Česku investovaly mnohonásobně více a měly skutečné výsledky.

Právě tento povzdech diplomatů odstartoval události, které vedly k největší česko-čínské krizi. Na konci léta 2018 se s nimi totiž sešel předseda senátu Jaroslav Kubera (ODS). Vyslechl si je a dal jim za pravdu.

„Asijští velvyslanci si velice stěžovali na naši jednostrannou orientaci,“ popsal schůzku pro Deník N Kubera.

Šéf Senátu asijským státům slíbil, že se jim bude věnovat. „Začal jsme Mongolskem, to bylo velmi úspěšné,“ prohlásil s odkazem na cestu, která se uskutečnila počátkem října 2019. A začalo plánování dalších asijských cest, které měly pomoci nakopnout investice a český byznys.

Tento plán ovšem přidělal vrásky na čele české diplomacii a obzvláště Pražskému hradu v čele s Milošem Zemanem. Ten i přes sílící kritiku nepovedených čínských investic stále vystupoval jako jejich hlavní garant.

Problém byl v tom, že jednou ze zemí měl být i Tchaj-wan, který tradičně patřil k silným investorům. Například továrna Foxconn se zařadila k největším exportérům v Česku a investice asijského ostrova se zhruba třiadvaceti miliony obyvateli v roce 2017 až čtrnáctkrát přesahovaly ty čínské. A to i přes sliby prezidenta Zemana a jeho čínského protějšku Si Ťin-pchinga, že bude asijská velmoc investovat stovky miliard korun.

Jenže Tchaj-wan není pouze výjimečný investor, ale i potenciální diplomatická rozbuška. Česká republika ostrov, který Peking považuje za svou součást, oficiálně neuznává – stejně jako většina zemí světa.

Styky mezi Tchaj-wanem a Českem nicméně existují. Ostrovní zemi v Praze zastupuje hospodářská a kulturní kancelář, podobné zastoupení má Česko v Tchaj-peji.

Zemi už někteří významní politici navštívili. Mezi lety 1998 a 2011 tam bylo pět senátních delegací, jejichž nejvýše postaveným členem byl místopředseda horní komory Petr Pithart. Ten letěl dokonce dvakrát, v letech 2007 a 2009.

Kvůli stále silnější a sebevědomější Číně mají komplikované vztahy s Tchaj-wanem snad všechny státy světa. Dlouhodobým cílem Pekingu je začlenit ostrov do svého území nejen formálně, ale i fakticky. To ale Tchaj-wan odmítá a snaží si udržet suverenitu a demokratický systém.

Muž s cigaretou mezi diplomaty

Přímo do těchto desítky let trvajících diplomatických sporů, které donutily kličkovat i větší státy než Česko, najednou vstoupil Jaroslav Kubera. Stručně by se dalo říct, že se s tím moc nepáral a nedělalo mu problém oslavit 70. výročí vzájemných diplomatických vztahů s Čínou a zároveň zajít na tchajwanskou oslavu Dne Čínské republiky.

Kubera svou aktivitu nevnímal jako protičínskou či protchajwanskou, alespoň to tak říkal. Chtěl podle svých slov prostě pomoci byznysu a přišlo mu logické mluvit s významnými partnery. Zatímco demokratická Tchaj-pej mu za to byla vděčná, Peking tradičně proti návštěvě tchajwanské recepce protestoval. „Ambasáda reagovala řediteli mé kanceláře, že se jí to nelíbí,“ řekl tehdy reportérovi Deníku N klidným hlasem Kubera.

Podobné reakce Číny a obavy politiků z její odvety část veřejnosti nevnímala pozitivně. Peking navíc i přes nenaplněné investice v Česku tou dobou stále častěji ukazoval svaly.

Kubera svou aktivitu nevnímal jako protičínskou či protchajwanskou, alespoň to tak říkal. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Nejdříve se přišlo na to, že zástupce Tchaj-wanu musel odejít z 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější