Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Hodní utečenci, zlí ultrapravičáci i láska bez hranic. Berlinale v zajetí politické korektnosti

Ústřední dvojice z filmu Je suis Karl. Foto: Sammy Hart, Pandora Film
Ústřední dvojice z filmu Je suis Karl. Foto: Sammy Hart, Pandora Film

Ohlédnutí za letošním virtuálním filmovým festivalem v Berlíně. Stříbrné medvědy si rozdělily uvědomělé snímky balancující na hranici reálna a fikce.

Berlinale letos dostalo plnou dávku viru a šlo do karantény. Jako by se zhmotnilo, že v kinosálech Berlinale se na konci zimy vždy kašlalo, pofrkávalo a potahovalo. Digitální část letošního hybridního Berlinale se odehrála poprvé bez chřipkových virů, zato v covidové pandemii a ve zkráceném termínu 1.–7. března. Druhá část, ta divácká, bude následovat až v červnu.

Filmy mezitím budou muset čekat až do léta, většina zůstane bez regulérní premiéry. A televize, které stále víc tlačí na to, aby měly zbrusu nové filmy, budou muset čekat také. Digitální Berlinale je historický pokus, jak existovat navzdory virům.

Všichni, kdo se točí kolem filmu, doufají v léto. MFF v Cannes je přesunut na červenec, MFF v Karlových Varech na srpen a nikdo si není úplně jistý. Těsně na sebe nahloučené festivaly budou muset víc uvažovat nad specifičností svého programu. Nad tím, čím osloví diváky. Berlín byl vždycky místo jako stvořené pro fyzicky uváděné politické a artové filmy. Diskutovalo se tu o nich dlouho do noci. V kině ZOO Palast v bývalém Západním Berlíně se poprvé objevila socialistická Evropa před diváky, kteří nikdy nebyli za železnou oponou. Východoevropský art se tu stal politikem.

Kulturní centrum Berlína, letos bez diváků. Foto: Berlinale

V berlínských kinech tvořila nabídka artových filmů vždycky velkou část, v posledních letech to bylo kolem 30 % nabídky. Letos se ale filmoví profesionálové museli spokojit s online projekcemi a konferencemi. A kina, chlouba kulturního Berlína? Jejich návštěvnost loni spadla o 68 %. Teď se opatrně mluví o rozvolnění s možností záchranné brzdy. Do kina tedy s covid pasem? Možná dobrý nápad pro ty, pro které je kino vášeň. Ale zaujme covid pas pro kulturu také běžné diváky?

Celá řada takzvaných filmových profesionálů měla online přístup k filmům, účastníci Evropského filmového trhu navíc k webinářům. Je to úplně jiná kvalita než živé setkávání. Dívat se na film doma

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Film

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější