V Evropě a USA se černošky vracejí k tradičnímu účesu, v Africe má „afro“ (zatím) hodně špatnou pověst
Deník z Pobřeží slonoviny: V Abidžanu snad není ulice, kde byste nenašli alespoň jedno kadeřnictví. Jsou to buďto samostatné, z plechu sbité krámky, většinou bez tekoucí vody, anebo předsíně a přístěnky zděných domů.
Široce otevřenými dveřmi bývá vidět dovnitř, a tak i to, co se tam probírá, je tak trochu veřejné. Kolemjdoucí se proto nezřídka zastaví na kus řeči, notabene když tam sedí nějaký známý. Tedy spíše nějaká známá, muži si většinou na vysedávání v salonech nepotrpí.
Že je kadeřnictví instituce, vidíte na nejrozmanitějších, někdy velmi sofistikovaných účesech žen, které potkáte na ulici – když tedy nepočítám ty, které nosí turban, vlasy mají zavázané v šátku nebo chodí zahalené.
Historicky měly úpravy vlasů napříč africkými kulturami velký význam. Značily
