Deník N

Květina na Měsíci, copyright v Evropském parlamentu a Český Krumlov v Číně

Tahle cínie nevykvetla na Měsíci, ale v útulném bezpečí Mezinárodní vesmírné stanice. Proto se jí daří dobře. Foto: NASA
Tahle cínie nevykvetla na Měsíci, ale v útulném bezpečí Mezinárodní vesmírné stanice. Proto se jí daří dobře. Foto: NASA
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Čínský experiment s malou biosférou na nehostinném Měsíci dopadl přesně podle plánu: napřed dobře, potom špatně. Projednávání evropské novely autorského zákona nedopadlo ani trochu podle plánu. A co si významný český kybernetik myslí o svých humanitních kolezích?

Jsi zodpovědný za svou růži, řekla liška Malému princi. Je to nejlepší instrukce k pěstování rostlin na jiných nebeských tělesech (a zdaleka nejen k tomu), jakou kdy kdo dostal. Je však těžké se jí řídit, když se doopravdy vydáte do vesmíru. S výjimkou naší modrozelené kuličky, jíž bychom si měli víc vážit, to je opravdu příšerné místo k životu. Podle toho dopadl i malý smutný experiment s pěstováním rostlin na Měsíci.

Nutno říci, že špatný konec byl v plánu. Maličká „biosféra“, vzduchotěsná litrová plechovka, neměla žádné topení, a nemohla tudíž přečkat měsíční noc. Ta trvá čtrnáct pozemských dnů a teplota během ní klesá až na -170 °C. (Během dne, za neustálého slunečního svitu, zas stoupá až ke stovce.) Slunce zapadlo a vše, co bylo v plechovce živé, beznadějně zmrzlo – včetně semínek bavlníku, která jako jediná stihla vyklíčit a ukázat malé zelené výhonky.

Topením nebyl experiment vybaven proto, že z hlediska CNSA, Čínské národní vesmírné agentury, nebyl důležitý. Šlo o doplňkovou část mise Čchang-e 4, zaměřenou spíš na popularizaci vědy než na získání zásadně nových poznatků. Zda semena vzklíčí, nebo ne, záviselo výhradně na tom, jak bude fungovat automat, který je po přistání zvlhčí, a nastartuje tak jejich vývoj. Experiment připravili studenti univerzity v Čchung-čchingu, kteří s ním vyhráli celostátní soutěž. Kromě bavlníku nesla sonda ještě semena huseníčku rolního (plevel, který je oblíbenou rostlinou genetiků a používá se v laboratorním výzkumu), řízky brambor, kvasinky a vajíčka octomilky. V ideálním případě by vznikl skutečný malý ekosystém schopný chvíli přežívat. Mráz by ho však zahubil tak jako tak.

V žádném případě tedy

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Týden s vědou a technikou

V tomto okamžiku nejčtenější