Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Dánská pamětnice: O tom, co jsme v Terezíně zažili, mluvíme do teď po školách

Stejně jako zbytek dánských Židů se na podzim roku 1943 Fischermannová ocitla v Terezíně. Repro: Dansk Jødisk Museum
Stejně jako zbytek dánských Židů se na podzim roku 1943 Fischermannová ocitla v Terezíně. Repro: Dansk Jødisk Museum

„Když se řekne Česko, vzpomenu si na Terezín,“ začíná vyprávět Birgit Krasnik Fischermannová svůj příběh o době, kdy ji jako pětiletou dívku uvěznili s celou rodinou v Terezíně. Právě v tomto táboře strávila rok a půl života, podobně jako 464 dánských Židů, které sem za druhé světové války nacisté přepravili.

Židovská komunita v Dánsku nebyla ve 40. letech nijak rozsáhlá. Podle kurátorky kodaňského židovského muzea Sary Stadagerové mohla čítat maximálně osm tisíc lidí. Což je velký rozdíl oproti tehdejšímu Československu, kde žilo před válkou v roce 1938 až několik set tisíc Židů.

I přes nacistický režim, který byl v zemi nastolen, mohli dánští Židé první tři roky žít relativně v klidu. V březnu roku 1943 nacisté dokonce povolili Dánům svobodné volby. Právě jejich výsledky ale okupační mocnost nemile překvapily – většina Dánů hlasovala pro demokratické strany. „Volby a vzrůstající optimismus podnítily protesty proti okupaci. Odpovědí nacistů bylo utažení šroubů jejich nadvlády,“ vysvětluje Stadagerová. Kromě zavedení cenzury nebo trestu smrti se v rámci zpřísnění nacisté začali také poprvé zajímat i o dánské Židy.

O tom, že se proti židovské menšině chystají na začátku října 1943 nacistické úřady zakročit, podal Dánům informaci německý diplomat Georg Ferdinand Duckwitz. Podle dánské historičky fungoval jako

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější