Notes: Opatrný optimismus v Německu, odevzdaný fatalismus u nás. Různé nálady covidové střední Evropy

A dále: Michail Gorbačov se dožívá devadesátky. Švejk je ještě o deset let starší. Mezi řádky prezidentova projevu se dá vyčíst mnoho zajímavých věcí. Donald Trump je už zase v bojovné náladě. Radíme, jak vybrat a používat respirátor. Z práce svých kolegů vybral a stručně okomentoval Petr Koubský.

Čelní představitelé naší země jsou různí. Z těch dvou nejvyšších bývá těžké pochopit oba, každého z jiného důvodu: jeden mluvívá neobratně, druhý až příliš obratně. Analýzu nedělního projevu toho obratného, tedy čtení mezi řádky prezidentova vystoupení v televizi Prima, zpracovali Jan Wirnitzer a Jan Tvrdoň – dva nejlepší, které pro takovou práci znám. Čte se to jako detektivka, zatím tedy jen jako první díl. Pointa nás teprve čeká.

Léky off label – neschválené výslovně pro léčbu covidu-19, přesto na něj používané – se zkoušejí tu a tam všude na světě, ale málokde se staly součástí oficiálních klinických doporučení. Na Slovensku ano. Vědec a lékař Peter Celec se k tomu staví hodně kriticky. Rozhovor s ním vedl redaktor slovenského Denníku N Otakar Horák. Je to jeden z mých tipů na článek, který byste si měli určitě přečíst – docent Celec je nejen vzdělaný a zkušený člověk, ale také, abych tak řekl, dost od rány. Nešetří nikoho.

Dobrému vojáku Švejkovi je sto let. Odjakživa jsem toho názoru, že je veliká chyba číst Haškovo arcidílo jako humoristický román, jak sbírku veselých hospodských historek. To je jen povrch. Nikdy jsem ale tu úvahu neuměl dotáhnout do publikovatelné podoby. Už se nemusím snažit, protože literární kritička Eva Klíčová ji napsala mnohem lépe a poučeněji, než bych to kdy svedl já. „V Haškově románu smrt nemá logiku, děje se náhodně, krajně nedůstojně, není završením či naplněním života.“

Německo začíná pomalu rozvolňovat. Ale opravdu pomalu. Prozatím se Němci mohou po dlouhé pauze dát ostříhat, další úlevy přijdou. My si o nich zatím můžeme nechat jen zdát. Německo má nyní něco přes 60 nových případů infekce na 100 000 obyvatel za týden. Česko? 769. A tím je řečeno vše. O zlepšování situace u našich západních sousedů píše Pavel Polák.

Vysílá Studio N: včera vzbudil oprávněnou pozornost rozsáhlý facebookový příspěvek – rozměrů solidního novinového článku –, jehož autorem je sociolog Martin Buchtík, ředitel Ústavu empirických výzkumů STEM. My s ním dnes přinášíme živý rozhovor. O čem? Především o tom, že současná vládní opatření nebudou stačit a z krize nás nedostanou.

Donald Trump to s návratem na politickou scénu myslí vážně. Možná. Nebo také ne. Těžko říct. Každopádně si přečtěte o jeho vystoupení na Konzervativní politické konferenci Republikánské strany, prvním jeho velkém veřejném vystoupení od prohraných voleb. Popisuje (samozřejmě!) Jana Ciglerová, our indispensable woman in America (byť v současné době z Prahy).

Jak si vybrat respirátor a jak ho používat? Sepisoval jsem to včera celý den – řeknu vám, jeto složitější a obsáhlejší téma, než by mě napadlo. Souhrn praktických rad výborně doplnila Iva Bezděková, která pořídila rozhovor s Vladimírem Ždímalem, což je odborník na aerosoly z Ústavu chemických procesů AV ČR – má tedy tak blízko k označení „vědec přes respirátory“, jak to jen jde.

Bill Gates napsal knihu. Svou třetí. Bombasticky a sebestředně bych ji mohl uvést jako první Gatesovu knihu, kterou nepřekládám do češtiny; ty dvě předchozí však možná nechce připomínat ani autor, ani já (mám s tím několik veselých historek, ale to sem nepatří). Tahle kniha je každopádně jiná než technooptimistické opusy z devadesátých let. Zabývá se klimatickou změnou a je velmi realistická. Gates v ní otevřeně přiznává, že je miliardář, a tudíž by bylo nevkusné, aby kázal světu o uskrovňování. Podobně zdrženlivě napsal sloupek do Financial Times, který u nás vyšel v překladu. (Texty z Financial Times pravidelně přebíráme již delší dobu.)

Pilná každodenní práce domácí redakce – protože to je základ každých pořádných novin: Pražská Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského shání peníze na novou výrobnu kyslíku. Bez ní nemůže přijímat další pacienty s covidem-19. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman vysvětluje ministryni spravedlnosti své schůzky se soudcem Janem Czerninem, které ho uvrhly do podezření z ovlivňování soudu.

A ještě připomenu včerejší newsletter PolitikoN, komentovaný souhrn politických událostí uplynulého týdne. Chcete ho pravidelně dostávat e-mailem? Snadná věc.

Nejste náhodou učitelka? Nebo učitel? Neučí někdo z vašich přátel?

Pokud ano, mohla by vás zajímat naše březnová akce – 75% sleva na roční předplatné Deníku N pro učitele.

Co najdete v úterním tištěném vydání:

Třítýdenní lockdown v nynější podobě nemusí vůbec pomoci, varují experti, kterých jsme se ptali. Podle nich je třeba dočasně utlumit průmyslovou výrobu. (Text v té klíčové dírce na titulní straně možná nerozluštíte. Stojí tam psáno: Normální život.) A dále se dočtete:

• Proč má smysl nosit roušku i v parku a na ulici
• Kolik dávek vakcíny poskytne Česku ze svých zásob Francie
• Koho žádá pražská nemocnice o finanční příspěvek na výrobnu kyslíku pro nemocné covidem-19
• Koho napadl ve svém prvním velkém povolebním vystoupení Donald Trump;
• Od kdy se Němci mohou zas nechat ostříhat
• Jak se jedna matka musela porvat s úřady o své těžce nemocné dítě
• Čemu říká docent Celec z bratislavské Univerzity Komenského „šamanská medicína“
• Nač se ptá Jiří Pehe Andreje Babiše v titulku svého komentáře
• Co se skrývá za uvažováním odpůrců roušek a proč se na ně nemáme zlobit
• O čem je vlastně Švejk
• Jaká byla naše léta s Michailem Gorbačovem, zítra devadesátiletým

Několik maličkostí odjinud

Mars? Zapomeňte. Strašlivé místo. Shannon Stirone v magazínu Atlantic zajímavě srovnává přistup dvou generací k dobývání vesmíru, generací personifikovaných Carlem Saganem a Elonem Muskem. Dochází k závěru, že o Muskův kolonizovaný Mars není co stát.

Povážlivě nám slábne Golfský proud. Přispívá k tomu příval vody z tající Arktidy. Takže kvůli tomu, že se na pólu oteplilo, může u nás časem být pěkná zima.

Víte, co je Rotwelsch? Napovím: jazyk. Německy se mu říkalo také Gaunersprache, což jistě žádný Čech nepotřebuje překládat. Dávná řeč žebráků a zlodějů, mix němčiny, jidiš, románských jazyků a prý také češtiny je dnes předmětem zkoumání lingvistů a historiků.

Jak dokážou ptáci přeletět Mount Everest? A proč to dělají?

A citát závěrem

„Ne. To je jen zdvořilost.“

„Jaký je v tom rozdíl?“

„Zdvořilost, to jsou věci, které děláš, protože je dělají ostatní. Držet vidličku v levé ruce anebo říct pozdrav pánbůh, když někdo kýchne. Slušnost, to je přistupovat k lidem s respektem.“

–  Tana French: The Searcher