Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: O hodných lidech, odpůrcích roušek a zemědělcích

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Páteční dění a obsah Deníku N vám v Notesu shrnuje Dominika Píhová.

„Z horečky jsem blouznila, kvůli vyrážce mě každý dotyk oblečení nebo deky bolel a do toho zimnice. Léky na alergii nepomáhaly, malá úleva byla po ibalginu. Dech se mi zkrátil na tři slova. To už mě manžel nosil na WC a sprchoval mě. Já se neudržela na nohou,“ popisuje dvaatřicetiletá Lucie Fírerová v článku kolegů Evy Mošpanové, Adély Skoupé a Jana Tvrdoně.

Těžký průběh covidu-19 má čím dál více mladých lidí a potvrzují to i data z nemocnic. Z hospitalizovaných v těžkém stavu tvoří dvacátníci, třicátníci a čtyřicátníci už dvanáct procent. Příběhy a zkušenosti několika z nich najdete v děsivém, a i proto tolik důležitém textu zmiňovaného redaktorského tria.

Covidové ARO náchodské nemocnice. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

„Kdybych byl ministrem zdravotnictví,“ začíná jedna z vět v dnešním článku Kudy ven z covidové krize od kolegy Petra Koubského. Musím se přiznat, jakmile jsem se k ní dočetla, zcela neřízeně jsem se přestala soustředit na text samotný a představila si, jaké by to asi bylo, kdyby to byla pravda. Co dělat, abychom vrátili do Česka normální život a dostali epidemii už napořád pod kontrolu? Jako odpověď vedoucí vědecké rubriky Deníku N připravil 11 rad, které by mohly pomoci.

„Součinností nebezpečného viru a nerozumného chování mnoha lidí, od vás a mne po premiéra a prezidenta, jsme se chytli do pasti. Ven se z ní dostat prostě musíme,“ píše Petr Koubský ve své analýze. O tipech, jak situaci změnit, kolega mluvil také v dnešním Studiu N.

A opatření, která by měla pomoci situaci zlepšit, představili také ministři vnitra a zdravotnictví v Poslanecké sněmovně. Hlavní změnou má být zákaz cestování mezi okresy a také zákaz rekreace a sportu mimo obce, kde lidé bydlí, jak v článku popisuje Jan Tvrdoň a Hanka Mazancová. Seznam obsahuje třeba povinné testy ve firmách, důrazné doporučení home office, uzavření všech škol a dětských skupin či omezení prodeje jen na nezbytně nutné zboží.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný zároveň řekl, že pro řadu z opatření je nutné, aby byl vyhlášen nouzový stav. V tom je tedy možná trochu háček, protože ten o víkendu končí a vláda nemá podporu pro jeho prodloužení. Opozice sice nabídla řešení v podobě vyhlášení nového nouzového stavu, vláda však trvá na prodloužení toho stávajícího. Premiér Andrej Babiš dokonce řekl, že pokud Sněmovna nepodpoří vládní návrh na prodloužení nouzového stavu, kabinet jej sám ihned vyhlásí. A poslanci nouzový stav podle očekávání nepodpořili. A vláda podle očekávání vyhlásila nový.

O trochu jiné frustraci, a to frustraci českých podnikatelů, se ve svém textu rozepsal editor ekonomické rubriky Honza Pavec. Zatímco podnikatelé volají po efektivnější pomoci ze strany státu, vicepremiér Karel Havlíček po sobotní návštěvě u prezidenta ohlásil utlumování i dosavadní přímé podpory byznysu a to v horizontu zhruba čtvrt roku. Konce kompenzací by se přitom většina podnikatelů v nejohroženějších sektorech pravděpodobně vůbec nedočkala. Podle průzkumu Hospodářské komory mezi 1274 respondenty by více než šest měsíců dokázalo za současných podmínek udržet své podnikání jen 18 procent dotázaných.

Třikrát do zahraničí

Z Česka bych vás ráda pozvala na chvilku za hranice a první zastávkou jsou Spojené státy a Blízký východ. Ačkoliv za sebou Joe Biden nemá ještě ani sto dní v úřadu, prezidentská administrativa už provedla první zahraniční vojenský zásah. USA totiž v noci zaútočily na Íránem podporované milice v Sýrii a tématu se v článku věnuje kolega Kirill Ščeblykin. Proč americká armáda zvolila jako místo útoku Sýrii, a ne Irák a kde se její vojáci ocitli pod palbou?

O vztazích Spojených států s okolním světem píše ve svém komentáři také Michael Romancov – konkrétněji pak o návratu ke spolupráci s Evropou, který Biden naznačil na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Ne všem se ale tento záměr líbí. „I když transatlantický prostor už není natolik dominantní, jako tomu bylo do 90. let, tak naším globálním konkurentem není Rusko, respektive jakýkoli z jeho integračních projektů v postsovětském prostoru, ale dynamika vývoje v oblasti Indie a Pacifiku. Pokud Rusku zní jako rajská hudba, že v této části světa je stále menší pozornost věnována tomu, co si o světě myslí Washington nebo Brusel, tak pro Moskvu samotnou to platí dvojnásob,“ píše autor.

A do třetice vás zavedu do Japonska, do Číny a vůbec do mezinárodního prostoru, lépe řečeno vás tam zavede kolegyně Magdalena Slezáková. Ta ve svém textu popisuje, jak dvanáctka velkých japonských firem, mezi něž patří Sony, Toshiba nebo Uniqlo, zastavila nebo zastaví byznys s čínskými firmami, které využívají nucené práce národnostních menšin ze Sin-ťiangu. Systémové represe Ujgurů, Kazachů, Kyrgyzů a dalších po USA a Kanadě prohlásilo za genocidu také Nizozemsko (jako vůbec první země v Evropě). Jak ale zahraniční redaktorka upozorňuje, Peking má pořád mnoho zastánců, třeba na půdě Rady OSN pro lidská práva.

Víkendové čtení z Kontextu N

Příloha Deníku N jako obvykle nabízí delší čtení pro volné dny a rozšiřování obzorů. Díky článku Českému zemědělství chybí konkurence jsem si je rozšiřovala i já sama jakožto autorka textu. Návrh na potravinové kvóty v českých obchodech rozvířil bouřlivou debatu mezi politiky, zemědělci, potravináři i samotnými zákazníky. I když obočí zvedající plán není ideálním ani neprůstřelným řešením, v jasných barvách nám všem ukázal, do jakých extrémů může zoufalá a roky neřešená situace v agropotravinářském sektoru vést.

Střízlivou debatu o budoucnosti českých potravin a zemědělství potřebujeme přitom ze všeho nejvíc – i proto jsme se rozhodli podívat na tíživé otázky, které trápí české zemědělce dlouhodobě, ať už se bavíme o konkurenceschopnosti, dotacích, udržitelnosti, životním prostředí, či stárnoucí generaci sedláků.

Ovce na Vaněčkově statku ve vesnici Čelina. Foto: Deník N

V tištěných novinách o stránku dál a ve webové verzi jen o několik kliků vedle pak najdete rozhovor slovenského kolegy Mirka Tódy, který vedl s holandským novinářem a historikem Rutgerem Bregmanem, autorem knihy Lidskost: Optimistická historie člověka, v níž se snaží dokázat, že vůbec neplatí ustálená představa o lidech jako tvorech špatných a sobeckých.

„Čím je lidská povaha sobečtější a pesimističtější, tím více je to v zájmu těch, kteří jsou u moci. Pokud si nedokážeme navzájem důvěřovat, pak potřebujeme krále a královny, prezidenty a ředitele společností, potřebujeme hierarchii a byrokracii, abychom měli lidi pod kontrolou. A co když opravdu většina z nás jsou slušní lidé? Potom tu hierarchii nepotřebujeme a mohli bychom mít demokratičtější a rovnoprávnější systém,“ říká v rozhovoru autor několika bestsellerů a redaktor De Correspondent.

Rutger Bregman a jeho kniha Lidskost: Optimistické dějiny člověka. Knihu tento týden vydal Denník N. Foto: Denník N

Nabídku pak uzavírá komentář Martina M. Šimečky. Píše v něm o lidech, již odmítají vzít virus na vědomí. Podle něj to nedělají proto, aby nám ublížili, ale proto, že se rozhodli žít v nevědomosti. Je to jejich způsob obrany, který sociologové a psychologové zkoumají už celé dekády a tomuto jevu říkají „racionální nevědomost“. Text nesoucí titulek Na obranu odpůrců roušek vřele doporučuju, už jen pro změnu úhlu pohledu, pokud si ji občas rádi dopřejete.

A úplným závěrem bych už jen chtěla připomenout našim předplatitelům, že mohou přístup k Deníku N do konce března darovat i těm, kdo ještě předplatné nemají. Stačí v nastavení svého účtu vyplnit e-mailovou adresu obdarovaného a ten získá přístup k celému obsahu Deníku N až do 31. března 2021. Vše zcela zdarma a bez jakýchkoliv závazků. Čím dříve tuto možnost využijete, o to více čtení na obdarované čeká.

Nezbývá mi než vám popřát hezký víkend a příjemné počtení.

Čtete Notes? Vyzkoušejte i naše další newslettery! Naši redaktoři pro vás píšou týdenní souhrny o domácí politické scéně, aktuálním dění v USA, Německu nebo o světě vědy a techniky.

Notes

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější