Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Bidenův první útok: USA udeřily v Sýrii na proíránské milice. Doufají, že k eskalaci nedojde

Prezident Joe Biden, viceprezidentka Kamala Harrisová a ministr obrany Lloyd Austin při prohlídce Pentagonu po ministrově nástupu do funkce 10. února. Foto: Adam Schultz, White House
Prezident Joe Biden, viceprezidentka Kamala Harrisová a ministr obrany Lloyd Austin při prohlídce Pentagonu po ministrově nástupu do funkce 10. února. Foto: Adam Schultz, White House

Joe Biden za sebou ještě nemá ani prvních sto dní v úřadu a prezidentská administrativa už provedla první zahraniční vojenský zásah.

Spojené státy v noci zaútočily na Íránem podporované milice v Sýrii. Podle slov Pentagonu útok zničil „několik objektů nacházejících se na hraničním kontrolním bodu používaném milicemi podporovanými Íránem“.

Jedná se o reakci na útoky milic na americké vojáky v posledních týdnech – několik vojáků bylo zraněno v provincii Irbíl v Iráku – a také na útoky v iráckém hlavním městě Bagdádu.

Spojené státy nepotvrdily žádné oběti, nicméně britská organizace Syrian Observatory for Human Rights hlásila 17 mrtvých.

Šíiitská milice Katáib Hizballáh popřela, že by předtím útočila na americké jednotky. Pentagon ale trvá na tom, že svůj zásah směřoval na pachatele útoků na americkou armádu.

„Jsme si jisti cíli, po kterých jsme šli,“ oznámil novinářům americký ministr obrany Lloyd Austin. „Umožnili jsme Iráčanům a podpořili jsme je v tom, aby provedli vyšetřování a získali informace, které byly velmi užitečné při vybírání cíle,“ dodal Austin.

Nepoštvat si Irák

Podle analytiků není náhoda, že americká armáda zvolila jako místo útoku Sýrii, a ne Irák, ve kterém se předtím americké jednotky ocitly pod palbou.

Američané se tak snažili zabránit negativní reakci, kterou by takový zásah vyvolal v Iráku. Tamní parlament už předtím odhlasoval požadavek stažení amerických jednotek a americká armáda tam čelí většímu tlaku od minulého roku.

Tehdy nechala Trumpova administrativa na iráckém území zabít íránského velitele Kásema Solejmáního. Tento krok byl reakcí na útoky na americké složky v zemi a kromě Solejmáního během útoku zemřel i irácký generál.

Americká administrativa čelila kritice za přehnanou reakci, která zbytečně rozdmýchává protiamerické nálady a destabilizuje region. Biden zřejmě něco takového nechtěl opakovat.

Pro íránský teokratický režim vedený nejvyšším vůdcem ajatolláhem Chameneím (vpravo) byl generál Kásem Solejmání klíčovou oporou. V lednu 2020 přišel o život po americkém útoku. Foto: Khamenei.ir

Tříměsíční okno

Bidenova administrativa se přitom od počátku soustředí více na hrozbu, kterou pro Spojené státy představuje Čína, a spekulovalo se, že Blízký východ bude spíše upozaděn. Zásah se tak interpretuje především jako omezená akce, která by neměla znamenat rozhodnutí Spojených států zvyšovat svou vojenskou účast v regionu.

Útok má také diplomatický rozměr – proběhl v době, kdy se USA i Írán chystají na obnovená jednání o íránském jaderném programu. Donald Trump totiž dohodu s Íránem jednostranně vypověděl a uvalil na íránskou ekonomiku bolestivé sankce.

Nalezení nové rovnováhy ale nebude snadné. Írán totiž odmítá jakýkoli podíl na raketových útocích na americké základny. Bidenovi navíc může včerejší zásah ublížit i doma mezi zákonodárci, jejichž podporu bude pro svou zahraničněpolitickou agendu potřebovat.

„Biden je už pátý americký prezident v řadě, který nařídil útoky na Blízkém východě,“ řekl americké CNN demokratický kongresman z Kalifornie Ro Khanna, který zasedá v zahraničněpolitickém výboru Sněmovny reprezentantů. „Neexistuje omluva pro krok, kdy prezident povolí vojenský útok bez souhlasu Kongresu, aniž by hrozilo bezprostřední nebezpečí. Potřebujeme se z Blízkého východu stáhnout, ne v něm situaci eskalovat,“ dodal kongresman.

Teherán minulý víkend dosáhl kompromisu s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, která dohlíží na íránský nukleární program. Írán umožní, aby kontroly probíhaly další tři měsíce.

Podle Financial Times nebyla dohoda s Íránem dokonalá, její obnovení je ale prvním krokem k tomu, aby se daly dlouhodobě řešit slabiny jejího vymáhání. Tři měsíce, po které mohou mezinárodní kontroly dále probíhat, tak představují „okno“, které musí USA a Evropa využít k postupu v jednáních.

„Škobrtnutí na této první překážce by vedlo k větší nestabilitě a zvýšilo by riziko konfliktu,“ dodal deník.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Americko-íránský konflikt

Blízký východ

USA

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější