Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Genocida, nebo „podlý humbuk“? Čína opět na pranýři kvůli Sin-ťiangu

Dvanáctiletý Umer Džan na demonstraci před kanadskou ambasádou ve Washingtonu, která se konala před hlasováním kanadského parlamentu o tom, zda represe v Sin-ťiangu prohlásit za genocidu. Foto: Leah Millis, Reuters
Dvanáctiletý Umer Džan na demonstraci před kanadskou ambasádou ve Washingtonu, která se konala před hlasováním kanadského parlamentu o tom, zda represe v Sin-ťiangu prohlásit za genocidu. Foto: Leah Millis, Reuters

Dvanáctka velkých japonských firem zastavila nebo zastaví byznys s čínskými firmami, které využívají nucené práce národnostních menšin ze Sin-ťiangu. Systémové represe Ujgurů, Kazachů, Kyrgyzů a dalších včera po USA a Kanadě prohlásilo za genocidu také Nizozemsko (jako vůbec první země v Evropě). Na Východě (i na jihu) má však Peking četné zastánce. Na půdě Rady OSN pro lidská práva ČLR bránilo 37 zemí – muslimské nevyjímaje.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Toshiba. Sony. Hitachi. Fast Retailing (Uniqlo). Ryohin Keikaku. Panasonic.

To vše jsou velká japonská jména, která se loni ocitla na seznamu 82 světových podniků „přímo či nepřímo profitujících z používání ujgurských dělníků za hranicemi Sin-ťiangu skrze programy nucených pracovních přemístění“. Celkem seznam jmenuje čtrnáct japonských firem.

Na vysvětlenou té velmi formální a poněkud krkolomné citace: v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, která zabírá více než šestinu rozlohy Čínské lidové republiky a rozkládá se na jejím severozápadě, vede vládní Komunistická strana Číny ve jménu „boje proti třem zlům“ (separatismu, extremismu a terorismu) drakonickou represivní politiku vůči tamním národnostním menšinám.

Jejím nejkrajnějším projevem jsou koncentrační tábory – dnes už světu vcelku dobře známé – a masivní posílání lidí do vězení, obvykle k dlouholetým trestům. Což je neméně nebezpečný a tragický fenomén, který naopak zůstával dlouho stranou většinové pozornosti; podrobněji je popsán v těchto dvou textech:

Útlak v táboře, vězení i v „bezpečí“ domova

Nicméně tvrdý útlak a potlačování základních lidských práv se nedějí jen za zdmi táborů nebo vězení. To je klíčové zdůraznit. Jsou přítomny v každodenním životě lidí, kteří jsou jim podřízeni a vydáni na pospas. Sebemenší odpor (například proti tomu, že vás nutí do sňatku nebo že se k vám domů nastěhuje čínský stranický kádr a soustavně vás monitoruje) může znamenat cestu za mříže.

Obvykle se také mluví o represích (případně genocidě, k níž se ještě dostaneme) Ujgurů, což však není přesné: stejně

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Čína

Dálný východ

Sin-ťiang

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější