Oba břehy Atlantiku k sobě opět nalezly cestu. Rusko zůstává osamocené
Komentář Michaela Romancova: Návrat ke spolupráci Spojených států a Evropy, který americký prezident Joe Biden naznačil na bezpečnostní konferenci v Mnichově, nese Moskva těžce.
Mnichovská bezpečnostní konference je největším každoročním setkáním svého druhu na světě. Koná se od roku 1963 a je to podnik nanejvýš prestižní. Jejím cílem je umožnit setkávání co možná nejširšího kruhu odborníků, diplomatů, vojáků, byznysmenů i politiků a vytvořit prostor pro otevřenou výměnu názorů. Konference se obvykle koná v únoru, ale vzhledem k současné epidemické situaci se v tradičním termínu nekonala a pořadatelé doufají, že se tak stane někdy později, snad v létě.
Místo toho zatím nabídli sérii videokonferencí pod zastřešujícím názvem „Beyond Westlessness: Renewing Transatlantic Cooperation. Meeting Global Challenges.“ Pozvání přijali: Joe Biden, Angela Merkelová, Emmanuel Macron, Boris Johnson, António Guterres (generální tajemník OSN), Jens Stoltenberg (generální tajemník NATO), Ursula von der Leyenová: (předsedkyně Evropské komise), Charles Michel (předseda Evropské rady), Tedros Adhanom Ghebreyesus (předseda Světové zdravotnické organizace), John F. Kerry (bývalý americký ministr zahraničí a dnes Bidenův zmocněnec pro otázky klimatu) a Bill Gates.
Vystoupení byla rozdělena do několika sekcí, z nichž největší pozornost přilákala sekce „Nová transatlantická agenda“, jež byla rozčleněna do tří bloků. V prvním vystoupili prezident Biden, kancléřka Merkelová a prezident Macron, na jejichž diskusi navázal panel tvořený předsedkyní von der Leyenovou, předsedou Michelem a generálním tajemníkem Stoltenbergem. Nakonec samostatně vystoupil premiér Johnson.
Prezident Biden prohlásil, že Amerika je zpět a je ochotna a připravena spolupracovat s Evropou. Řečníci se shodli, že obnovení transatlantické spolupráce přichází v době, kdy se liberální demokracie ocitly na křižovatce, neboť čelí zásadním výzvám doma i v zahraničí. Na jedné straně musejí být schopny poskytnout věrohodné odpovědi na otázky, které trápí jejich občany, na straně druhé se postavit rostoucímu tlaku autoritářských režimů a jejich pokusům zničit „mezinárodní řád založený na pravidlech“. Shoda panovala i na tom, že
