Mohl šířit naději a jít příkladem, ale nešel. Zemanova útočnost může zvýšit naštvání na politiku, říká expertka

Redakce oslovila odbornici na politickou komunikaci z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci původně se žádostí o vyjádření k tomu, jak Miloš Zeman zvládá svou prezidentskou roli v době epidemie. Její odpovědi, využité zčásti v tomto textu, přinášíme jako rozhovor.

Když se ohlédnete za tím, jak dosud prezident působil v měsících, kdy se Česko potýká s nákazou koronavirem, co vidíte?

Nechci být jen kritická. Pokud jde o pozitiva komunikace pana prezidenta – bráno od jara do současnosti v rámci jeho projevů a vyjádření v médiích –, patřily k nim výzva k nošení roušek, poděkování zdravotníkům i výzva k důvěře v názory odborníků na epidemii. Oceňuji také apel na solidaritu a odpovědnost a v poslední době i k tomu, aby se lidé nechali očkovat.

Prezident má ale v našem systému především symbolickou váhu. V zásadě je jeho nejdůležitější rolí společnost stmelovat, dávat v době krize naději všem lidem bez rozdílu. Mohl hned na počátku pandemie k lidem promluvit, začít je připravovat na krizovou situaci a poté v povzbuzování a spojování společnosti pokračovat. Myslím si, že tady určitá selhání na prezidentově straně vidět můžeme. Byl velmi málo viditelný a iniciativní na počátku krize…

Loni v březnu?

Ano, na začátku krize. Očekávala bych, že prezident jako jeden z prvních ústavních činitelů ke společnosti promluví, začne ji připravovat na neznámou situaci a bude se ji snažit provést krizovým obdobím.

Přečtěte si také

„Ať zkrachují.“ Prezident si za epidemie upevnil politickou moc, zájem o obavy lidí nejevil

„Covidové“ projevy měl tři během března a října, jinak vystupoval spíše v rámci televizních rozhovorů.

Na jaře vystoupil dvakrát (kromě projevu to bylo vystoupení věnované covidu-19 v rámci jiné akce, pozn. red.), v říjnu jednou. Když to zrekapituluji, řekla bych, že mnohem viditelnější než podpora veřejnosti byla prezidentova aktivita v oblastech jeho