Kdy lze Rosatomu říct „do svidanija“ a proč vláda obětovala čínského pěšce? Analyzujeme zásadní tahy ve hře o Dukovany
Na politické scéně vrcholí boj o účast Rosatomu v tendru na dostavbu Dukovan. Vláda chce ruský státní koncern přizvat, opozice naopak vyřadit. Spor se v posledních týdnech točí kolem několika klíčových bodů. Deník N se jim věnuje v podrobné analýze. Jde o čtyři otázky: zda lze Rosatom skutečně ze soutěže bez problémů vyřadit i poté, co bude přizván, zda představuje menší riziko v konsorciu s evropským uchazečem, co znamená překvapivý vládní tah s vyřazením Číny a nakolik je správná priorita vlády v podobě co nejnižší vysoutěžené ceny.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
1) Lze Rosatom vyřadit z rozjeté – nebo i ukončené – soutěže?
Vláda chce ruský státní koncern do tendru pustit s odůvodněním, že víc uchazečů vytvoří větší tlak na cenu a Česko dostane nový jaderný blok levněji. Rosatom podle ministerstva průmyslu a obchodu může kterákoliv příští vláda ze soutěže vyloučit i později.
Jenže pokud se Rosatom soutěže zúčastní, bude do ní muset investovat značnou sumu peněz. Podle opozice hrozí, že v případě svévolného vyřazení bude chtít tuto sumu zpět a Česku může hrozit arbitráž. Rosatom může podle ní poukázat na to, že pokud v něm česká vláda vidí bezpečnostní riziko, neměla ho do soutěže vůbec pouštět.
Je reálné, že si ruský koncern nechá jen tak líbit vyřazení z tendru, i když z něj případně vyjde jako vítěz?
Především – je důležité, zda bude tendr vypsán jako klasická veřejná zakázka podle příslušného zákona. Příliš pravděpodobné to není. V tomto režimu běžel tendr na dostavbu Temelína, který ČEZ v roce 2014 zrušil. V případě Dukovan chce ČEZ použít výjimku ze zákona, kterou mají bezpečnostně citlivé projekty.
Pokud by přece jen soutěž běžela podle zákona o zadávání veřejných zakázek, neměl by stát na Rosatom prakticky žádnou páku – kromě možnosti odpískat celý projekt podobně jako ten temelínský.
„V případě, že účastník tendru splní všechny podmínky a předloží nejvýhodnější nabídku, musí zadavatel uzavřít s tímto účastníkem smlouvu. Pokud tak neučiní a takto vybraného dodavatele vyloučí, aniž by tento dodavatel cokoliv porušil, má dodavatel právo bránit se před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a dále případně v rámci standardního soudního přezkumu,“ říká advokát Ondřej Chmela z právní kanceláře Deloitte Legal.
Mnohem pravděpodobnější – a podstatně méně jednoznačná – je varianta, že soutěž poběží mimo standardní pravidla veřejných zakázek. V takovém případě by možnost vyřadit Rosatom dodatečně teoreticky vyloučená nebyla.
„Pokud bude aplikována zákonná výjimka, která zadavateli umožní vyhlásit výběrové řízení mimo standardní procedury, pak zjednodušeně řečeno všechna pravidla
