Nálady společnosti se nemění postupně, ale skokem
Komentář Hynka Jeřábka: Populisté sledují aktuální veřejné mínění a přizpůsobují se mu. Vládní politici rozhodují tak, aby „sklidili potlesk davu“. Někdy také opozice „tlačí na vládu“, aby splnila „přání lidu“. Lidé však nebudou vládu ani opozici hodnotit podle svých minulých nálad, ale podle důsledků jejich činů.
Jak se nálady veřejnosti promítly do rozhodování naší politické reprezentace v průběhu koronavirové pandemie? Klíčová byla dvě rozhodnutí vlády: Pomalá reakce na růst počtu nakažených na podzim a nesmyslné předvánoční rozvolnění. Neméně důležitý byl však ještě třetí okamžik, a to začátek prázdnin, kdy vláda zrušila všechna omezující opatření. To způsobilo změny ve vnímání pandemie, a tím i v chování lidí. Velká část společnosti si v létě oddechla a na rozdíl od obyvatel většiny evropských zemí začala vnímat situaci jako „návrat do normálu“.
Po překonání jarní vlny epidemie lidé toužili po životě bez roušek a bez omezování. Pro další vývoj pandemie bylo důležité, že část obyvatel právě od té doby více než „hrozbu pandemie“ začala vnímat „hrozbu omezování“. Populistická vláda pak po celý zbytek roku pokračovala v tom, že přizpůsobovala své jednání náladám společnosti.
Nálady se mohou významně lišit od těch minulých
Dva specialisté výzkumu veřejného mínění, Paul F. Lazarsfeld v USA a Elisabeth Noelle-Neumannová v Německu, se v názorech shodují. Oba na základě výzkumů a prověřených teorií došli k tomu, že veřejné mínění není vhodné slepě následovat a podle jeho minulého vývoje určovat současná politická rozhodnutí. Změny mínění se sice připravují postupně, pozvolna, ale nálada společnosti se často
