„Ano, Vaše Veličenstvo.“ Britové se ptají, proč královna zasahuje do zákonů
Tvůrci úspěšného televizního seriálu Koruna sáhli ve čtvrté sérii (Netflix, listopad 2020) po událostech, které se v 80. letech minulého století vryly palcovými titulky do paměti britské veřejnosti. Nahlédli však i do zákoutí, která nejsou tolik na očích. Chrání je totiž jemné předivo nepsané ústavy, zvykového práva a tajnůstkářský přístup britské vlády ke komunikaci a korespondenci mezi premiérem, členy vládního kabinetu a panovnicí.
Až bude scenárista Koruny (The Crown) Peter Morgan hledat inspiraci pro ohlášenou pátou řadu (točit se má začít v červnu), najde ji na stránkách Guardianu z druhého únorového týdne. Londýnský list v něm zveřejnil výsledky exkluzivního průzkumu, při kterém novináři pátrali, jak královna Alžběta II. a tým jejích právníků zasahují do britského legislativního procesu.
A to přesto, že podle nepsané ústavy Spojeného království má hlava státu především ceremoniální funkce.
Královna však podle zvykového práva uděluje souhlas parlamentu s projednáním zákonů týkajících se jejích výsostných pravomocí (vyhlášení válečného stavu, rozpuštění parlamentu, zahájení nového parlamentního roku – které všechny převzala na sebe vláda).
Kabinet ji žádá také o formální vyslovení souhlasu, pokud předkládá poslancům zákon, dotýkající se jejích vlastních, například ekonomických zájmů. Alžběta II. je přitom historicky vlastnicí více než sta tisíc hektarů půdy na Britských ostrovech (hrabství Cornwall, Lancaster, komerční pozemky v Londýně).
Bádání Guardianu ukázalo, že
