Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Děsím se toho, až mutace dorazí do Prahy. Očkovat nejstarší je teď mrháním vakcínou, říká chebský primář

Primář chebské nemocnice Stanislav Adamec. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Primář chebské nemocnice Stanislav Adamec. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Vláda katastrofickou situaci nechápe, nadřízení nemají žádné pravomoce a leckteří extrémně přetížení lékaři a sestry po skončení epidemie opustí zdravotnictví. Tak hodnotí aktuální stav primář interny chebské nemocnice Stanislav Adamec. „My teď musíme ochránit Prahu, protože až se naplní její kapacity, nebude už ani kam převážet,“ říká v rozhovoru.

Proč se situace ve vašem regionu tak výrazně zhoršila, máte pro to vysvětlení? Hodně se zmiňuje otevření vánočních trhů.

Na vánočních trzích lidé na opatření rozhodně kašlali. Neměli roušky, stáli frontu na trdelník, nedodržovali rozestupy, nápoje pili ve skupinkách u stolečku. Určitě to přispělo, společně s kontakty rodin během svátků, protože boom nastal po Vánocích. Ministr Blatný to svádí na hory, ale kdyby to bylo tak strašné, ti lidé se vrací do Prahy.

Nebo větších měst.

Většina jsou Pražáci, nejsou to lidé z chudších regionů. Čekal bych, že se to začne zhoršovat v Praze. To se ale neděje. Ten argument je podle mě lichý. Regiony (které jsou nyní nejpostiženější, pozn. red.) jsou příhraniční a je to podle mě dané tím, že se tady šíří mutace. My tady sice testujeme pendlery, ale místní pracují s Němci, které nikdo netestuje.

Jaký máte dojem ze schůzky s ministrem Blatným? Mám totiž pocit, že lidé, kteří o boji s covidem rozhodují, mají o situaci úplně jinou představu, než jaká je zkušenost místních – tedy třeba i vaše.

Tihle lidé nikdy neopustili velkou fakultní nemocnici a neví, jak vypadá realita tady. Měřeno optikou Středočeského kraje je zdravotnictví v relativně dobré kondici. Je tam spousta personálu, protože mladí jsou ochotni tam dojíždět. Kladno, Beroun, Mladá Boleslav. Jsou to velké nemocnice, kde mají ta pracoviště akreditace. Je to pro ně atraktivní a jsou pořád v dosahu Prahy. Kolem Brna to bude obdobné.

Sem nikoho nenalákáte?

Není na co. Když hodnotíte kvalitu života, řešíte bydlení, zdravotnictví, práci, školství a kulturní vyžití. Kultura tady padá, vysoká škola tady je, ale je to živoření. Není to žádná hitparáda.

A zdravotnictví?

Chybí tady spousta lékařů. Spíš než aby v Karlovarském kraji lidé přibývali, tak ubývají. I pracovní možnosti máte omezené. Kraj nemá velkou fabriku, která by pro něj produkovala finance. Máte tady montovny. Jinak je to o ničem.

Je podle vás jisté, že zhoršení situace tady způsobila britská mutace?

Když srovnám jaro a podzim s tím, co máme teď, je to jiné chování.

Jako že jsou tady pacienti déle a mají těžší průběh?

Spíše jsou tady mladší ročníky. Horší průběh a více umírání. Umírají mladí lidé, čtyřicátníci. Teď tu máme ročník 1987, policistu, má oboustrannou pneumonii.

To zní, jako kdyby už nikdo nebyl „v bezpečí“.

Máme tu paní, ročník 1981, na neinvazivní ventilaci. Běžně umírají lidé kolem padesátky. Doktorce tady umřela sestra, ročník 1971. Přežila ECMO, přeložila se dál, ale organismus to nevydržel.

Jakou z toho vidíte cestu?

Je otázka, jestli je očkování cesta…

Dobře, ale to je velmi dlouhá cesta.

Zaprvé, a zadruhé už se objevují zprávy, jestli to bude dobře účinkovat na britskou mutaci. Nejhorší je, že my se ty informace nedozvídáme. Pořád se tvrdí, že je britská mutace nakažlivější. Neřekneme tu pravdu, že je pravděpodobně agresivnější a víc

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Covid-19

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější