Každý pátý rodič má příznaky středně těžké deprese. Zavřené školy nás budou stát stovky miliard, říká ekonom

Kolik rodičů jste oslovili?

Na jaře odpovědělo 750 rodičů, na podzim přes pět stovek. Většina z rodičů, kteří odpovídali na jaře, odpověděla i na podzim, takže srovnání je poměrně věrohodné. Není to tak, že by v září nebo v listopadu odpovídali třeba jen naštvaní rodiče. Jde o reprezentativní výzkum, podle standardizovaných parametrů jsou zastoupena obě pohlaví, věkové skupiny i regiony.

Co vás jako behaviorálního ekonoma nejvíc zaujalo? Nebo i překvapilo?

Spíš potvrdilo domněnky, které se šíří prostorem, věci, které tušíme, pochytáváme od známých nebo ze sociálních sítí, ale nebyla pro ně dosud opora v datech. Určitě mě potěšilo, že výuka se – alespoň ve vnímání rodičů – zlepšila, že školy zareagovaly. V našem výzkumu je změna od jara do podzimu velmi patrná.

My nedokážeme říct, jak byla kvalitní, jen to, jak ji vnímají rodiče. Přibylo ale online hodin, více škol využívá další možnosti online výuky, online materiálů, učitelé se vzájemně inspirují, i zadávání je oproti často chaotickému přístupu na jaře jednotnější. Na prvním stupni se zátěž přenesla víc z rodičů na školy, což je asi nejdůležitější posun. Všichni na jaře cítili, jak extrémní nápor to zejména na rodiče menších dětí je.

Jako „zasažený“ rodič loni druháka, letos třeťáka potvrzuji i ze své zkušenosti výrazné zlepšení oproti jaru. Ale z vašeho výzkumu ční na první pohled jedno číslo: nárůst pocitů úzkosti a středně těžké deprese mezi rodiči. Zhruba z osmi procent v době před epidemií až na 27 procent loni na jaře i na podzim.

Ano, to je špatná zpráva. Nápor na domácnosti, na rodiče je dlouhodobě veliký a tíživý. Úzkosti, deprese, ale i konflikty v rodinách jsou