Lidé na to kašlou, rozvolňování nebude mít zásadní vliv. Zaplnění nemocnic hrozí v řádu dnů či týdnů, říká náměstek Černý
Podle náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého hrozí při současném tempu vyčerpání kapacity nemocnic v řádu „dnů či týdnů“. Přesto se v rozhovoru s Deníkem N nestaví proti rozvolňování. „Osobně jsem přesvědčen, že nedodržování základních opatření je tak velké, že rozvolňování nebude mít na nemocnice zásadní vliv,“ vysvětluje. Odmítá také, že by nemluvil pravdu ohledně pomoci z Německa a situace v Chebu.
Jak si vysvětlujete, že je v Česku tak špatná epidemiologická situace oproti okolním státům?
Když se podíváte na výčet opatření v Rakousku a Česku, jsou v podstatě identická. Když odmyslíte nepravděpodobnou variantu, že by se virus choval v okolních zemích jinak, jde tu o dodržování základních věcí, které snižují šíření nákazy. Velký rozdíl je v tom, jak Rakušané přistupují k dodržování základních osobních opatření typu roušky, rozestupy a osobní lockdown, a jak k tomu přistupujeme my.
Čím to je?
To se musíte ptát sociologů, ne mě. Myslím, že na to lidé kašlou, část z nich si možná myslí, že stav není tak závažný, část je již unavená. Při existenci stejných postupů je podle mě hlavní důvod nechuť a ignorance toho, co se má dělat. Navíc se tady opatření nevymáhají tak důsledně jako třeba v Rakousku.
Není to tím, že lidé nemají důvěru v to, jak se epidemie řídí? Nemají důvěru a pak se podle toho chovají.
To máte možná pravdu, ale problém podle mě je, že je stále komunikováno, že za epidemii někdo může. Za epidemii nemůže nikdo. Je to biologický fenomén, který vznikl, protože je tady virus, a debata od začátku pandemie se nesla v duchu, kdo za to může. To je, jako kdybyste někomu vyčítal, že máte nádorové onemocnění, které se rovněž může šířit i přes veškerou léčbu, a hledal viníka.
Podle vás tedy vláda, potažmo ministerstvo zdravotnictví neudělaly žádnou chybu? Třeba prosincové rozvolnění, před kterým varovali někteří odborníci s tím, že může přinést další vlnu, která skutečně přišla.
Já tento názor nesdílím. Mám pocit, že opatření a utahování dramatický dopad na šíření viru nemají. To, co může fungovat stoprocentně, je zmrazení života ve společnosti. To je jediný účinný nástroj. Všechno ostatní z principu nemůže fungovat, protože nejste schopen zastavit šíření viru. Můžete to modifikovat, zpomalit. Jestli udělala vláda nebo ministerstvo chybu, je to ve stylu komunikace směrem k obyvatelstvu.
Můj názor je, že kdyby byl u moci kdokoliv jiný, bude situace stejná. Neexistují průkazná data o trvající účinnosti lockdownů.
Sám jste ale na začátku říkal, že v různých zemích je vidět rozdílný efekt. Srovnejme Rakousko a Česko, kde stejná opatření fungují jinak.
Jde o adopci základních opatření. Roušky, rozestupy, dezinfekce a schopnost státu tato základní opatření vymáhat. Tam je extrémní rozdíl.
Nebyla chyba, že jste dostatečně brzy nereagovali na britskou mutaci? V Chebu byla odhalena 29. ledna, místní lékaři ji přitom považují za zdroj současné špatné situace.
To je dotaz na hygieniky. Osobně si myslím, že z pohledu nastavování protiepidemických opatření je v zásadě jedno, jestli je virus zmutovaný. Je-li schopnost se šířit veliká i u základní varianty, pokud je u zmutované varianty vyšší, může to mít pouze ten dopad, že se při stejném procentu pacientů z počtu nakažených osob může „zrychlit“ přísun pacientů do nemocnic. Když se podíváte na fotku shlukování osob z trhů v Chebu uveřejněnou před několika dny v Parlamentních listech, i to může být jeden z důvodů současné situace.
Takže tam byste hledal původ kritické situace v Chebu?
Nejsem odborník na mutace a sekvenování. Z klinického pohledu je v zásadě jedno, jestli je tady mutace X nebo Y. Schopnost viru se šířit je sama o sobě extrémně velká.
Mutace mají význam ve dvou aspektech – jestli určitý druh mutace zkracuje dobu kontaktu z pohledu možného přenosu, vede to k rychlejšímu růstu počtu nakažených. Pak je tu druhý aspekt mutací viru obecně, že to může teoreticky ovlivnit účinnost vakcinace, jak se uvádí v některých komentářích k mutacím.
Zeptám se z pohledu vaší odbornosti. Má podle vás britská mutace vyšší smrtnost? Je to argument, který z Chebu a Sokolova zaznívá. Virus se chová jinak než loni, zasahuje mladší ročníky.
Zatím vyšla pouze jedna studie, podle níž by průběh onemocnění s britskou variantou mohl být horší. Do té doby byla zmiňována pouze v kontextu, že se snáze šíří. Zatím nebyla žádná data, že by to vedlo k těžšímu průběhu. Až nyní.
Musíte přeci sbírat zkušenosti ze zasažených nemocnic, že se virus chová jinak.
Jedna věc jsou ohlasy, jiná věc je systémová interpretace jednotlivých případů. Máte nepochybně pravdu, že část lékařů, kteří pracují na intenzivní péči, mají pocit, že je tam mladších pacientů více než na podzim. Jedna věc je osobní zkušenost, druhá pak to, jestli se to potvrdí na velkých číslech. My ta čísla ještě nemáme. Že je podíl mladších pacientů vyšší než na podzim, ale slyším z mnoha nemocnic. Slýcháme oba totéž.
Ptám se tedy znovu, není to další věc, kterou by mělo ministerstvo lépe vysvětlit?
Pokud něco takového chcete směrem do společnosti tvrdit, musíte mít silné důkazy. Ty nyní nejsou. To, že si to někdo myslí, není důkaz. Jedna věc je popsat vlastní zkušenost z jedné nemocnice. Abyste mohl něco tvrdit průkazně, musíte to mít doložitelné a mít data za nějaké období. Za Česko tato data nemáme.
Rozvolňování nebude mít zásadní vliv
Vláda chce nyní rozvolňovat. Plánuje se otevření obchodů a škol. Jaký to bude mít dopad na už tak vyčerpané nemocnice? Co například za klinickou skupinu radíte?
V klinické skupině na to není jednotný názor. Osobně jsem přesvědčen, že nedodržování základních opatření je tak velké, že
