Deník N

Americký deník Jany Ciglerové: Pes tu nemá volnost, zato dědí majetek a jezdí na dovolenou

Pes je tu braný jako něco, co druhé obtěžuje, a tak k němu lidé přistupují. U nás je to přesně obráceně, majitelé psů očekávají, že budete stejně paf z jejich miláčka, jako jsou oni. Foto: Jesse Orrico
Pes je tu braný jako něco, co druhé obtěžuje, a tak k němu lidé přistupují. U nás je to přesně obráceně, majitelé psů očekávají, že budete stejně paf z jejich miláčka, jako jsou oni. Foto: Jesse Orrico
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Psi to v Americe vůbec nemají lehké. Dlouho jsem nechápala, proč si tady lidé psy vůbec pořizují. Z Česka jsem byla zvyklá, že pes je prostě pes. A pak jsem viděla ty psí resorty: na takové dovolené, na jakou tady jezdí psi, jsem já sama asi nikdy nebyla.

Tak předně – nikde neuvidíte psa běhat volně bez vodítka. Na chodnících, na trávnících, mezi domy, ale i v parcích, všude musí být na vodítku. Ale pozor, ne jen tak ledajakém vodítku. Délka je daná zákonem a nesmí překročit 1,8 m. Takže žádné rolující desetimetráky, jako máme doma, žádné „Jé, promiňte, on mi vyběhl!“ když vás pán vymotává, protože pejsek se rozhodl vás na vodítku několikrát oběhnout dokola. Pěkně na pevno, u nohy a do dvou metrů od těla.

Ano, jsou místa, kde uvidíte psy běhat volně. Jsou to takzvané psí louky, bývají často za městem a jezdí se tam autem. To je jediné místo, kde máte možnost vidět to, co tak běžně doma – běžícího psa šťastného z volného pohybu. Psy dovádějící spolu. Páníčky, co na psy volají, aby se vrátili. Ti, protože nejsou na svobodu zvyklí, neposlechnou.

Takže psi tu vůbec nejsou vychovaní. Proč by také byli, když se stejně k volnosti nedostanou. Tím pravidelně vyrážím dech americkým přátelům, když přijedou na návštěvu

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Americký deník

USA

V tomto okamžiku nejčtenější