Druhým věříme často až na krajní mez
„Zdání klame“ je prastará lidová moudrost, na niž ale ne vždy dostatečně pamatujeme. Proto neškodí si ji stále znovu připomínat. Právě o to se pokouší nová kniha vlivného kanadského novináře a spisovatele Malcolma Gladwella – Proč si nerozumíme: Co bychom měli vědět o lidech, které neznáme. Dala by se charakterizovat i jako rozvedení zmíněného lidového rčení, jež autor ilustruje na řadě pozoruhodných historických příkladů.
Malcolm Gladwell, který vystudoval historii na University of Toronto a následně pracoval jako reportér ve Washington Post, se obecně zabývá neočekávaným chováním, a to v souvislosti s mnoha různými tématy – obchodem, sociologií, psychologií, novými technologiemi či konzumenstvím.
Ve svých knihách až eskamotérsky spojuje příklady z různých oblastí lidské činnosti, takže je někdy obtížné stručně vystihnout, o čem přesně pojednávají. I proto jsou názvy jeho knih někdy kritizovány, že vlastně příliš nevystihují jejich skutečný obsah. Totéž se dá tvrdit i o jeho nově přeložené knize, v originálu Talking to Strangers: What We Should Know about the People We Don’t Know (2019), jejíž český název je možná trochu adekvátnější než anglický originál.
Autor v ní probírá těžkosti, k nimž může docházet v rámci lidské komunikace. Příčinou je podle něj to, že každý sám sebe považuje za tvora složitého, záhadného a plného nuancí – zatímco o ostatních si tentýž člověk často myslí, že porozumět jim je jednoduché.
Gladwell oproti tomu tvrdí, že porozumět cizím lidem není snadné. To, co o nich můžeme zjistit, je vždycky