Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Kolik Barrandovů máš, tolikrát… Politik Soukup by měl přestat ve svých televizích dělat politiku. Jenže ho k tomu prakticky nelze přinutit

Jaromír Soukup má k dispozici silnou zbraň proti svým politickým protivníkům. A neváhá ji použít. Foto: Youtube
Jaromír Soukup má k dispozici silnou zbraň proti svým politickým protivníkům. A neváhá ji použít. Foto: Youtube

Analýza Filipa Rožánka. Mít vlastní televizi je v politickém boji velká výhoda. Mediální magnát Jaromír Soukup navíc bude mít kvůli složitým zákonům navrch. Vysílací rada totiž nemá moc možností, jak zasáhnout. A mediální realita vždycky předběhne právníky.

Majitel televize Barrandov Jaromír Soukup se dává na politiku. Oznámil, že zakládá hnutí List Jaromíra Soukupa. Vnitro zatím podle veřejného rejstříku takovou stranu neregistruje. Změní politické ambice mediálního magnáta něco na vysílání Barrandova? Pokud se radujete, že politika a média se přece nedají míchat, že z programu zmizí spousta pořadů moderovaných Jaromírem Soukupem, a navíc se rozdrobí populistické křídlo politických stran, asi vám tu radost zkazím.

Realita platných zákonů je taková, že z nich barrandovský ředitel při dostatečné asertivitě vyždímá maximum a o licenci se nemusí bát. A kdokoliv ho bude za něco trestat, bude tahat za kratší konec provazu. Už jenom proto, že trestat můžete jen za něco, co se stalo. Nemůžete do vysílání zasahovat předem, protože by šlo o cenzuru a tu ústava zakazuje. Zatímco tedy statisíce lidí v reálném čase něco uvidí a uslyší, dvanáct jiných lidí – členů vysílací rady – bude teprve rozhodovat, jak s tím naloží.

Stát se v mediální sféře omezil sám a dobrovolně, tuzemský vysílací zákon patří v Evropě k těm liberálnějším. A protože se v posametovém vývoji mělo za to, že do médií by neměl stát moc strkat nos, aby netrpěla svoboda projevu, jsou výsledkem paragrafy s poměrně širokým manévrovacím prostorem. Hříšníci mohou vcelku úspěšně oddalovat trest, do karet jim hraje i tempo rozhodování soudů. Své udělal v průběhu let také lobbing rádií i televizí, který různě otupoval hrany a přicházel s vychytralými formulacemi.

Politik, který ještě nikam nebyl zvolen, ale jen aktivně působí v nějakém hnutí anebo teprve kandiduje, navíc televizi vlastnit může. Platné znění zákona o střetu zájmů mu to nezakazuje. Jednak kvůli tomu, že nemůžete jen tak někomu zatrhnout, aby se dal na politiku. A také kvůli tomu, že kdyby se zákon vztahoval na každého, kdo s ní nějak koketuje, bylo by to příliš mnoho lidí.

Vzpomeňte si na Železného

Ale dokonce ještě před tímto zákonem existoval příklad mocné mediální tváře s mnohem větším zásahem, než má Soukup. Řeč není o nikom jiném než o Vladimíru Železném, který se v roce 2002 rozhodl kandidovat do Senátu. Tehdy byl pořád ředitelem televize Nova a každou sobotu vystupoval ve své one man show Volejte řediteli. V říjnu 2002 vyhrál v obvodu Znojmo hned v prvním kole. Stačilo mu k tomu necelých 17 tisíc hlasů. A ve Volejte řediteli vystupoval dál. Pořad skončil společně s ním až v květnu 2003, kdy Železného majitelé Novy odvolali.

Co na to tehdy říkal regulátor? „Ať už je míra vlivu kandidáta na veřejnost jakákoliv, snaha omezovat tento vliv zastavením konkrétního pořadu by byla nad rámec zákona, a tedy neslučitelná se zásadami demokratické společnosti,“ vyjádřila se vysílací rada v tiskové zprávě. Na jejích jednáních se Volejte řediteli pak objevovalo kvůli skryté reklamě na minerálku Korunní nebo kvůli komentování arbitráže se CME, ale samotný výskyt senátora na obrazovce problematický nebyl. Byl to přece šéf televize…

I podle dnešního znění zákona by teoreticky mohl Jaromír Soukup pořád moderovat své pořady, minimálně ty, které nejsou zpravodajské a publicistické. Často zmiňovaný paragraf o objektivitě a vyváženosti se totiž týká především jich a pak vysílaného programu jako celku. A právníci by se nepochybně zkusili točit na tom, jestli se dá za jednostranné zvýhodnění politické strany brát i to, když její zakladatel moderuje třeba jen zábavní pořady. Vůbec by tam nebyla zmínka o té straně, stejně jako u Železného by jedinou nepřímou asociací byla tvář moderátora.

Nejde přitom jen o televizi. V letech 2012–2016 vysílal Český rozhlas na stanici Dvojka (dříve Praha) každý týden veselý pořad, jehož moderátorem byl tehdy aktivní poslanec sociální demokracie Vítězslav Jandák. Ani z toho žádná sankce nebyla, takže by se teď muselo vysvětlit, proč by jedni mohli, a druhý ne. A hlavně by taková argumentace musela obstát před soudem.

Licence je svatá

Za porušování paragrafu o objektivitě mimochodem nejspíš ani nejde odebrat licence. Situace, kdy to může Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělat, vyjmenovává vysílací zákon – ale zrovna paragrafy o nestranném, vyváženém vysílání mezi důvody nejsou.

Když totiž vznikal, měli zákonodárci na paměti, že sebrat někomu licenci na jeho televizní byznys je to nejtvrdší opatření, ke kterému může stát sáhnout. A protože je to úkon z pozice státní moci, zásah veřejné sféry do mediální scény, jde o velmi citlivou věc. V demokratickém právním státě musí mít podobně závažné rozhodnutí množství pojistek, brzd a protivah. Televizní podnikání je dlouhodobá investice plánovaná na mnoho let, a kdyby ji bylo možné někomu sebrat v podstatě ze dne na den, podkopalo by to stabilitu celého odvětví.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je státní úřad, a tak má předepsáno, jak musí postupovat. Pokud něco vyhodnotí jako přestupek, nejdřív musí na porušení zákona upozornit a dát lhůtu k nápravě. Jestliže takové pokárání zafunguje, zůstane bez trestu. Aby tuto napomínací fázi mohla rada přeskočit, muselo by jít o obří průšvih týkající se podněcování nenávisti, podprahových signálů nebo třeba vysílání pornografie v deset dopoledne. Ale ani pak to není kdovíjak rychlý proces.

Mediální magnát Jaromír Soukup (vlevo) a prezidentův poradce Martin Nejedlý před druhou inaugurací prezidenta Miloše Zemana 8. března 2018 ve Vladislavském sále Pražského hradu.
Foto: ČTK

Teprve když se upozornění na porušení zákona mine

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější