Biden na Trumpův impeachment prý nemá čas. Jeho úspěch visí na prosazení pomoci Američanům v pandemii
Joe Biden se nechal slyšet, že Trumpův druhý soudní proces v Kongresu nesleduje, protože pracuje na ekonomické pomoci Američanům. Potřebuje přitom překonat i rozpory uvnitř vlastní strany.
Zatímco se ve Spojených státech upírá velká část mediální pozornosti na bezprecedentní druhý proces s bývalým prezidentem Donaldem Trumpem v americkém Senátu, Joe Biden má podle svých slov lepší věci na práci.
„Mnoho děti ulehá do postele hladových. Mnohé rodiny zažívají nejistotu ohledně jídla. Mají problém. To je moje práce,“ řekl americký prezident Biden novinářům na otázku, co říká na impeachment.
Biden hraje o čas. Pokud nechce za dva roky v dalších kongresových volbách nástup republikánů a ztrátu možnosti prosazovat svou agendu, bude muset dopady pandemie zvládnout.
Měnící se šeky
Biden má pro prosazení svého balíku na své straně jak veřejné mínění, tak i počty hlasů v Kongresu.
Jeho boj proti dopadům koronavirové krize ale přesto nezačal nejšťastněji. Během jednání na přelomu roku se postupně dospělo k tomu, že součástí nového záchranného balíku budou šeky ve výši dva tisíce dolarů pro dospělé Američany.
V Georgii pak na začátku ledna demokraté Raphael Warnock a Jon Osoff dokonce kandidovali do Senátu s tímto příslibem a mluvilo se o tom, že jim pomohl dvě klíčová křesla, a tedy i většinu v horní komoře pro Demokratickou stranu získat. Šeky totiž mají mezi Američany vzhledem k tíživé situaci širokou podporu.
Jenže se záhy ukázalo, že demokraté měli ve skutečnosti na mysli 1400 dolarů, a že o dva tisíce se bude jednat v součtu s předchozí pomocí ve výši 600 dolarů, kterou už Američané obdrželi předtím.
Problém je, že to takto řada Američanů nepochopila. A to i s přispěním kampaně v Georgii, která vypadala takto:
Tento komunikační zmatek může demokratům v očích Američanů čekajících na pomoc ublížit.
Tím ale problémy nekončí.
Utrácet jako za války
Bidenův balík by měl stát 1,9 bilionu dolarů. Oproti roku 2009, kdy jako viceprezident spolu s Barackem Obamou hasili finanční krizi, má o něco rozvázanější ruce – strach ze zadlužování státu je v době nízkých úroků ze státních dluhopisů nižší než před dvanácti lety.
Přesto se objevují argumenty, že je Bidenův balík výdajů tak velký, že by mohl mít negativní dopad.
Kromě republikánů je zřejmě nejhlasitějším kritikem bývalý poradce Baracka Obamy Larry Summers. Ten, stejně jako další demokraté, přiznává, že státní pomoc během finanční krize byla příliš nízká, zároveň se ale obává, že ta současná by v takovém rozsahu mohla způsobit růst inflace.
Jeho druhý argument je pak politický. Pokud se Bidenovi podaří prosadit takto velký balík teď, bude pro něj pak těžké prosadit další zadlužování pro státní investice, které budou potřeba, až pandemie koronaviru pomine.
Velkou pozornost také vyvolal výzkum vědců z Harvardské univerzity, podle kterého by se při přesnějším zaměření podpory na nízkopříjmové a potřebné domácnosti mohly ušetřené peníze použít na další programy.
Jiní ekonomové jako například Paul Krugman zase tvrdí, že Biden by „měl obavy odložit“ a utrácet tak, jako by chtěl „vyhrát válku“.
Biden a jeho tým vycházejí z toho, že na to přesně cílit výsledný program teď není čas a je lepší to s pomocí radši „přehnat“, než udělat příliš málo. Prezident navíc musí vyvažovat rizika, která s sebou různé postupy nesou. Potenciální riziko inflace je pro administrativu přijatelnější než existenční problémy, které covid v USA způsobuje.
Král Senátu
Biden strávil v Senátu desítky let a vždy si zakládal na tom, že se dokáže s republikány domluvit a prosadit návrhy, které jsou výsledkem nadstranického kompromisu. Kritici mu vzkazují, že doby, kdy byly takové kompromisy možné, jsou vzhledem k vyhrocené polarizaci americké politiky pryč. Snaha o kompromis za každou cenu podle nich může vést k prosazení bezzubých opatření.
Demokraté se mezitím dušují, že se poučili z dob administrativy Baracka Obamy, která při jednáních své návrhy neustále oslabovala, aby republikánům vyhověla, nikdy je ale uspokojit nedokázala.
A zdá se, že i Joe Biden je vzhledem k vážnosti situace ochoten kompromis obětovat a prosadit záchranný balík bez republikánů.
V Senátu by měl zákon projít procedurou zvanou reconciliation, která umožňuje u finančních návrhů protlačit zákony bez možnosti jejich zablokování tzv. filibusterem.
Demokraté se jinými slovy rozhodli schválit záchranný balík, ať s ním republikáni budou souhlasit, nebo ne.
Vzhledem k nejtěsnější možné většině, kterou demokraté v Senátu mají (padesát ze sta a v případě remízy rozhodující hlas viceprezidentky Harrisové), tak rapidně roste důležitost konzervativních demokratů, bez nichž se Biden neobejde.
O Joeu Manchinovi ze Západní Virginie tak už dokonce vyšel text jako o „královi Senátu“. Manchin má kromě obhájce uhlí, které bylo historicky pro jeho domovský stát klíčové, také pověst „fiskálního jestřába“.
Manchin ostatně tlačil na snížení hranice příjmů, od níž se už bude domácnost považovat za příliš majetnou pro podpůrný program. To ale odmítá levicové křídlo strany i další demokraté ve Sněmovně.
Bidenovým úkolem nyní bude stranu sjednotit. Hraje přitom o úspěch svého prezidentování.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.
