Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Ať mají všechny hlasy stejnou váhu, žádá Babiš. Prosazuje systém, který je výhodný pro dominantní lídry

Předsedové hnutí ANO, ČSSD a KSČM. Foto: ČTK
Předsedové hnutí ANO, ČSSD a KSČM. Foto: ČTK

Premiér Andrej Babiš se vyslovil pro to, aby celé Česko v letošních sněmovních volbách fungovalo jako jeden obvod. Jeho argumentem pro toto řešení je, aby „se všechny hlasy vzaly do úvahy a měly stejnou váhu všude v ČR“. Sám přitom těží z bonusu pro silné strany. Dokud proti tomu nezasáhl Ústavní soud, Babišovi to nevadilo.

O tom, že se změní volební systém, respektive počítání hlasů ve sněmovních volbách, rozhodl minulý týden Ústavní soud. Škrtnul podmínku, že koalice projdou do Sněmovny, jen když získají více procent hlasů, než je pětinásobek počtu členů koalice, a zrušil metodu přepočtu hlasů na mandáty.

Volební systém z přelomu tisíciletí, který tehdy prosadily dominantní ČSSD a ODS (do té doby nesmiřitelní soupeři, ovládající zemi skrze tzv. opoziční smlouvu) a který posléze už jednou korigoval Ústavní soud, generoval výsledky, které nyní ústavní soudci neshledali v souladu se zásadou poměrného zastoupení zakotvenou v Ústavě ČR.

Takzvaný D’Hondtův přepočet spolu s různou velikostí volebních krajů dával v konečném důsledku bonus úspěšnějším stranám. Například hnutí ANO stačilo v roce 2017 jen 19 tisíc hlasů na každý získaný mandát, zatímco hnutí STAN se napracovalo výrazně více – potřebovalo téměř 44 tisíc hlasů na každý mandát.

Tehdy se proti tomu premiér Babiš nijak neohrazoval. Dnes před odletem do Srbska ale veřejně vyjádřil přání, „aby se všechny hlasy vzaly do úvahy a měly stejnou váhu všude v ČR“.

Postavil se tak za jednu ze čtyř pravděpodobných variant změny volebního systému v Česku (podrobně jsme je s klady i zápory popsali zde), označovanou jako „celá země – jeden obvod“. Jak uvedl server Seznam Zprávy, hnutí ANO má k dispozici vlastní analýzu, podle níž je pro ně tato změna nejvýhodnější.

Tento způsob voleb do Sněmovny by znamenal, že všechny strany měly jedinou kandidátku s až dvěma sty jmény. Pro Babiše by to znamenalo, že by jako zcela dominantní osobnost hnutí ANO byl na prvním místě kandidátky ve všech krajích, a tedy u všech voličů. Jako suverén, jehož slovo je v hnutí zákon, by také neměl takové potíže sestavit kandidátku jako strany, které mají vlivné krajské organizace.

Naopak by to oslabovalo opozici těch uskupení, která sází na výrazná regionální jména – zejména koalice Pirátů a STAN už má dojednaný klíč umísťování politiků obou stran na kandidátky a ohlásila už i jednotlivé lídry. Jenže na první místo na případné celostátní kandidátce se vejde jen jeden člověk.

Přesné parametry systému celá země – jeden obvod, který premiér Babiš nyní označuje za nejspravedlivější, by se musely doladit, výsledek by ale byl velmi blízko čistě poměrnému zastoupení podle celorepublikového výsledku stran. Kdyby čistě poměrný systém, kde každý hlas má stejnou váhu, platil při volbách v roce 2017, stačil by tehdejší výsledek ANO zřejmě na 63 poslanců, ne na 78 jako nyní, a sněmovní většinu s ČSSD a KSČM by hnutí nesložilo.

Jiné možné změny volebního systému (například nejdříve rozdělit poslanecká křesla poměrně na celostátní úrovni a následně je rozpočítat stranám v jednotlivých krajích) by také generovaly poměrný výsledek. Nejsou už ale tak výhodné pro ANO.

Systém celá země – jeden obvod má ale patrně jen malou šanci projít. I kdyby ho ve Sněmovně podpořily SPD a Trikolóra (které také stojí na jedné dominantní osobnosti – v prvním případě Tomiu Okamurovi, ve druhém Václavu Klausovi mladším), u volebních zákonů nemůže Sněmovna tak jako v běžném legislativním procesu přehlasovat Senát, kde mají bezpečnou většinu zástupci demokratické opozice.

Politické strany o tom, jak kvůli rozhodnutí Ústavního soudu změní volební zákon, jednají od úterý. Babiš dnes rozhodnutí soudu opět označil za účelové a namířené proti jeho hnutí ANO.

Soud zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Koalicím stran a hnutí by nyní pro vstup do Sněmovny stačilo získat pět procent hlasů. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů. Nález nemá časový odklad, dopadne už na podzimní sněmovní volby.

Sněmovní strany chtějí pro úpravu volebního zákona použít poslanecký návrh KDU-ČSL, shoda je i v tom, že koalice by pro vstup do Sněmovny měly mít víc než pět procent hlasů (uvažuje se například o sedmi procentech pro koalici dvou stran a devíti pro trojkoalici).

Že se změna nezrodí snadno, ovšem ukázalo hned středeční jednání Sněmovny, která odmítla zahájit projednávání lidovecké novely. Návrh nepodpořili poslanci ANO, SPD a Trikolóry, k přijetí chyběly čtyři hlasy. Podle opozice tím byla porušena úterní dohoda zástupců parlamentních stran.

Pokud by se polarizovaná politická scéna nedokázala dohodnout, ocitlo by se Česko při volbách v nezmapovaném prostoru ústavní krize.

Rozhodnutí Ústavního soudu z minulé středy 3. února zaznamenaly podle průzkumu čtyři pětiny populace. Častěji to byli muži, lidé starší 60 let a lidé s vysokoškolským vzděláním. S verdiktem ústavních soudců, podle něhož je stávající metoda přepočítávání hlasů na mandáty za použití takzvané D’Hondtovy metody v kombinaci s různou velikostí krajů neústavní, souhlasí dvě třetiny dotázaných, kteří zaznamenali rozhodnutí Ústavního soudu, uvedla agentura Stem/Mark.

Sněmovní volby 2021

Ústavní soud

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější