Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Návštěva čínského prezidenta: v ulicích se bojovalo o symboly, Zeman bonmotem o jezevci zmátl hosty i překladatele

Prezident Miloš Zeman (vpravo) a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching (vlevo) si 30. března 2016 na závěr Si Ťin-pchingovy návštěvy ČR připili pivem na terase Strahovského kláštera v Praze. Foto: ČTK
Prezident Miloš Zeman (vpravo) a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching (vlevo) si 30. března 2016 na závěr Si Ťin-pchingovy návštěvy ČR připili pivem na terase Strahovského kláštera v Praze. Foto: ČTK

Vábit svůj čínský protějšek do Prahy začal prezident Miloš Zeman už krátce po nástupu do funkce. Příjezd Si Ťin-pchinga ukázal, kdo bude stát na jaké části bariéry. Přitom byl začátek nových česko-čínských vztahů příznivý. Kdyby investice vyšly, Zeman mohl obhájit svou politiku vůči Pekingu, i když zapomněl na Západ a tradiční spojence.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Čínský prezident Si Ťin-pching vstoupil na české území na letišti pojmenovaném po Václavu Havlovi – vytrvalém kritikovi čínského režimu a blízkém příteli tibetského dalajlamy. Si Ťin-pchingovo letadlo v doprovodu dvou českých stíhaček přistálo 28. března 2016 těsně před druhou hodinou za zamračeného a větrného počasí.

Praha návštěvu tak vysoce postaveného čínského představitele nezažila od roku 1987, tehdy ale byly vztahy obou zemí poněkud jiné. Oba státy se hlásily k totalitní komunistické ideologii a Čína nemohla ekonomicky ani vojensky konkurovat Spojeným státům. Nyní do demokratické České republiky přijel zástupce státu, který má ambici hrát ve světě vůdčí roli.

Prezident Miloš Zeman si s celým hradním týmem dával záležet, aby návštěvu nic nepokazilo. Námluvy obou prezidentů před podepsáním důležitých smluv v Praze probíhaly de facto od chvíle, kdy Zeman vyhrál volby a začal v české zahraniční politice tlačit takzvanou ekonomickou diplomacii na úkor ochrany lidských práv.

Například už týden po inauguraci zaslal Zeman svému čínskému protějšku telegram, v němž mu poblahopřál ke znovuzvolení. Zeman k vábení do Prahy mimo jiné využil také akce, kterým se ostatní západní lídři vyhýbali.

Počátkem roku 2014 navštívil olympiádu v ruském Soči, kterou někteří západní politici bojkotovali. Tam se kromě ruského prezidenta Vladimira Putina setkal také se Si Ťin-pchingem a navzájem se pozvali do svých zemí. Další příležitost k pozvání Zeman využil v roce 2015 při oslavách konce druhé světové války v Pekingu. Akce se účastnil jako jediný západní lídr a tehdy padlo i ono očekávané ano. Bylo rozhodnuto. Čínský prezident Si Ťin-pching pojede do Prahy.

Politická konstelace nemohla být pro uzavření strategického partnerství lepší. Sociální demokracie, která byla nejsilnější stranou ve vládě Bohuslava Sobotky, považovala Čínu už od éry Jiřího Paroubka za jednu z prioritních zemí. Šéf druhé nejsilnější koaliční strany Andrej Babiš (ANO) sice Pekingu tolik nevěřil, ale snahy o sbližování nesabotoval i s ohledem na sílící spojenectví s prezidentem Zemanem.

Přestože garantem zahraniční politiky je v Česku vláda, hlavním tahounem sbližování byl prezident Zeman. V čem prezident do čínské agendy zasahoval? „Skoro ve všem, ale respektoval jsem to,“ vzpomíná expremiér Bohuslav Sobotka.

„I když jsme s prezidentem měli často hodnotové nebo personální rozpory, pokládal jsem za důležité a státnické, aby Česko navenek působilo co nejvíce jednotně. To vyžadovalo, aby si prezident

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Čína

Miloš Zeman

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější