Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: O inspirativních novinářích, maďarském know-how a ďáblu

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Páteční dění a obsah Deníku N vám v Notesu shrnuje Dominika Píhová.

Dobrých zpráv není nikdy dost, a proto chci začít dnešní Notes hned jednou z nich. Náš kolega, vedoucí vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský se stal letošním laureátem Ceny Ferdinanda Peroutky a já si umím jen těžko představit, kdo by si ji zasloužil víc. Raduju se tak s Petrem, s celou redakcí a taky s Danielem Stachem a jeho týmem – tedy druhým letošním oceněným.

Jsou to právě novináři jako oba laureáti a moji kolegové, kdo mi denně připomínají, jak krásné povolání novinařina je a jaké je to štěstí, že takové novináře u nás máme. To ostatně potvrzují také slova Petra Pitharta, který sepsal dojemné laudatio. „Je hodně dobře, že Petra Koubského v této těžké době máme, my, naše zneklidněná veřejnost. On je a nadlouho zůstane měřítkem čisté a jasné řeči, ze které se v situaci všeobecné nejistoty, neklidu a paniky může stát jazyk, řeč, text politikum prvního řádu,“ napsal k udělení ceny bývalý premiér a předseda Senátu.

Držitel letošní Ceny Ferdinanda Peroutky v ilustraci Petra Poláka.

O vakcínách a maďarské cestě

Teď už ale k trochu méně radostným tématům. Když jsem si povídala dnes ráno s mou 72letou babičkou o současné situaci, zážitku z antigenních testů a vakcínách, zeptala se mě, co ten Sputnik. Řeč samozřejmě byla o ruské vakcíně Sputnik V. Na tuhle otázku jsem díky kolegyni Lence Vrtiškové Nejezchlebové byla ale dobře připravená. Lenka totiž k tématu vyzpovídala lékaře, biochemika a vysokoškolského pedagoga Jana Trnku.

Zatímco připouští, že výsledky studie v renomovaném časopise Lancet vypadají velmi dobře, varuje před ukvapeností a obcházením Evropské lékové agentury, jak to například udělalo Maďarsko – kam se jel mimochodem přiučit i český premiér Andrej Babiš. „Mohou se ukázat věci, které ve studii nejsou vidět. Nepouštěl bych se do žádné sólo jízdy,“ říká v tomhle informacemi nabitém rozhovoru biochemik Trnka. Moje babička už o něm ví, tak snad si jej přečtou i další.

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze musela tento týden na dva dny uzavřít své očkovací centrum. Důvod byl prostý, v médiích poslední týdny mnohokrát omílaný: chyběly vakcíny. Jak píše Iva Bezděková, kvůli nedostatkům vakcín se nejen ve VFN, ale i v dalších nemocnicích odsouvají termíny na druhou dávku očkování a týká se to tisícovek lidí.

A v pomyslném Kocourkově ještě zůstaneme – Eliška Hradilková Bártová v dnešním Studiu N totiž rozebírá s Filipem Titlbachem, proč byl největší obnos peněz za ochranné pomůcky nakonec stejně vyplacen za výrobky z Číny, ačkoliv v seznamu smluv figurují jména českých firem. Z analýzy Deníku N navíc vyplývá, že ministerstvo je nakupovalo o dost dráž než jiné instituce ve stejné době.

U práce naší investigativní reportérky ještě zůstanu: Úřad pro ochranu osobních údajů totiž začal na základě zjištění Deníku N prošetřovat předávání osobních dat lidí v karanténě policii. Údaje jako jméno, rodné číslo či bydliště předávají policii hygienické stanice a správa sociálního zabezpečení, jak kolegyně dříve popsala.

Jednou z nejviditelnějších tváří ODS je v posledních týdnech Martin Kuba. Jihočeského hejtmana, předsedu Asociace krajů a také někdejšího ministra průmyslu a obchodu v Nečasově vládě vyzpovídal Jan Moláček. „Já jsem homo politicus,“ popisuje Kuba svůj politický comeback v roli „mediálního očkovacího hejtmana“. Od ministerstva zdravotnictví mu chybí vakcíny, od ODS zase ambice uspět ve volbách sama, mimo koalici. V rozhovoru ale došlo i na jiné věci, třeba obšírné téma dostavby Dukovan.

Letem světem

Nejprve rychlá zastávka v Maďarsku – pokud byste si chtěli počíst více o premiérově návštěvě a předávání zkušeností mezi oběma zeměmi, doporučuji shrnující a strhující článek Markéty Boubínové.

Do covidové Číny se v zahraniční rubrice vrací Magdalena Slezáková. Čína totiž hlásí nejhorší koronavirová ohniska za posledních 10 měsíců. Uzavírají se celá města a z karantén se ozývá nářek nad nedostatkem jídla a léků. Mezitím úřady zatýkají padělatele vakcín a rekordně se testuje. Ale za jakou cenu? ptá se redaktorka, jejíž text je výživnou a pochmurnou odpovědí.

Petra Procházková pak v dnešním textu opět popisuje dění v Rusku, kde pokračují razie, soudy a zatýkání a místo nových bytů budou brzy potřeba spíš nové věznice. Zatímco opoziční lídr Alexej Navalnyj stanul znovu před soudem, tentokrát kvůli obvinění z urážky veterána tzv. Velké vlastenecké války, jeho příznivci si odpykávají v přeplněných celách tresty za to, že projevili svůj názor.

Zlo, ďábel a francouzské Lidice

A co bych to byla za redaktorku páteční přílohy Kontext N, kdybych vás nenalákala také na její bohatý obsah. Začnu rozhovorem, který znám ze všech textů nejlépe, vedla jsem ho totiž já sama, a to se slovenským reportérem Tomášem Forró, autorem knihy Donbas: Reportáž z ukrajinského konfliktu.

Společně jsme se bavili o Ukrajině, hybridních konfliktech, o stírajících se hranicích mezi dobrem a zlem, pachatelem a obětí i o nebezpečných fanaticích, kteří žijí mezi námi v Česku. „Tady jde o úplně jiné typy lidí, fanatiky, kteří žijí ve své bublině – izolovaní od mainstreamové společnosti, tvoří si vlastní myšlenkové světy, konspirace, ve kterých do sebe všechno zapadá a ve kterých čisté Rusko bojuje proti špinavému Západu,“ popisuje mimo jiné reportér.

Tomáš Forró s Čechy bojujícími na Donbase. Foto: T. F.

Druhým článkem páteční přílohy je příběh francouzských Lidic, který sepsal Tomáš Nídr. Vesnice Oradour-sur-Glane je pro Francii symbolem nacistických zločinů, tak jako jsou jimi pro nás Lidice. A podobně jako ve středočeské obci ani zde po dlouhých letech od tragédie není jasné, kdo všechno má být začleněn mezi oběti – po téměř 80 letech uznaly zapomenutou zahraniční oběť, španělskou uprchlici Ramonu Domínguezovou.

A do třetice všeho dobrého – ďáblové, čerti a čarodějnice. Krátkou historii ďábelskosti v populární hudbě od Rolling Stones přes metal po Yvese Tumora sepsal hudební publicista Miloš Hroch. Je to vskutku geniální text:

„Postava ďábla fungovala napříč dějinami populární hudby jako jakési projekční plátno potlačovaných pudů. Skrze toto plátno docházelo k vyjednávání o tom, jak by měla slušná a spořádaná společnost vypadat. Setkat se s ďáblem znamenalo čelit odvrácené stránce osobnosti, bylo to střetnutí se s vlastním stínem, což jsou v překladu touhy a traumata.“

Nezbývá než vám popřát hezký víkend a příjemné počtení.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Pointa N

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější