Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Lebensraum bezmála po dobrém: Sen o Atlantropě

Skica okolí zamýšlené Gibraltarské přehrady. Foto dle článku: Sylvia Huber, "Atlantropa. Das Mittelmeer - wegen Umbaus geschlossen", via Wikimedia Commons
Skica okolí zamýšlené Gibraltarské přehrady. Foto dle článku: Sylvia Huber, „Atlantropa. Das Mittelmeer – wegen Umbaus geschlossen“, via Wikimedia Commons

Gigantický plán německého architekta z doby před sto lety: přehradit Gibraltar, vysušit část Středozemního moře, propojit Evropu s Afrikou a nastolit světový mír.

Každé posunování hranic lidských možností začíná nezávazným sněním, jež není spoutáno reálnými mantinely. Pokud dnes spolu s Elonem Muskem uvažujeme o kolonizaci vzdáleného Marsu, měli bychom si uvědomit, že existují také jiné a po všech stránkách méně náročné projekty.

Avšak i ty by vyžadovaly nebývalé soustředění prostředků, pracovního vypětí a invence. Jedním z příkladů je zhruba devadesát let starý plán, jehož cílem bylo spojit Evropu s Afrikou, osídlit část Středozemního moře a zúrodnit Saharu.

Stál za ním německý architekt, který mimo jiné věřil, že evropské země, finančně zcela vyčerpané jeho projektem, by neměly peníze na vedení válek, a nastal by tak trvalý mír. Jak víme, odhadl své současníky velmi špatně.

Zahrady v poušti

Sahara je dnes největší pouští na planetě, měří přes devět milionů čtverečních kilometrů, tedy zhruba tolik co USA anebo skoro tolik co Evropa až po Ural.

Ještě před pěti až sedmi tisíci lety byla velká část dnešní saharské pouště mnohem zelenější a obyvatelnější krajinou. Avšak klimatické změny spolu s necitlivým plundrováním přírodních zdrojů lidmi postupně přispěly k tomu, že se poušť rozšířila i tam, kde dříve nebyla. Tento proces tzv. desertifikace pokračuje dodnes.

Zatím poslední snahou o zvrácení tohoto nepříznivého vývoje byla činnost konsorcia Desertec v letech 2010–14. Tato organizace plánovala Saharu kultivovat zejména pomocí místní solární a větrné energie, a to ve velkém rozsahu: solárními elektrárnami měla být zastavěna plocha o rozloze nejméně 17 tisíc kilometrů čtverečních.

To dává smysl: pro kultivační přeměnu

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější