Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Politolog: Mám obavu o vůli stran domluvit se na změně voleb. Každá bude sledovat své zájmy

Ilustrační foto: ČTK
Ilustrační foto: ČTK

V Česku nebudou po verdiktu Ústavního soudu vznikat křehké vlády, odmítá výhrady premiéra Andreje Babiše politolog Roman Chytilek. Má však obavy, zda budou strany ochotné dohodnout se na nových volebních pravidlech. „Jsem trochu pesimista, jestli budou mít vůli a zvládnou to,“ říká v rozhovoru pro Deník N.

V souvislosti s novelou volebního zákona se mluví o čtyřech modelech, které by šlo rychle aplikovat: o návratu k systému z 90. let, slovenském modelu, možném slučování některých krajů pro potřeby sčítání hlasů nebo rozdělování hlasů stranám celostátně a jejich následnému převodu na krajskou úroveň.

Myslíte si, že jednotlivé varianty dostatečně zvyšují poměrnost, jak to chce Ústavní soud?

U všech čtyř návrhů by mohla být proporcionalita dostatečná. Každý z nich ale přináší řadu dalších efektů, které jednotlivé politické strany nezasáhnou stejně. Pokud se rozběhnou jednání právě o těchto čtyřech návrzích, některé strany budou pro část z nich a jiné se jim budou spíše bránit.

První varianta (tedy model návratu k systému z 90. let, pozn. red.) by vyhověla zadání Ústavního soudu, ale zároveň je to věc, která přináší problém s druhým skrutiniem. Muselo by se pohlídat, aby si strany nevytvářely takovou kandidátku, jež by byla složena z lidí, kteří by u voličů byli strašně nepopulární, a nesnažili se je tam dostat přes druhé skrutinium.

Čili by se tito politici mohli schovat a být zvoleni přes hlasy, které zbydou po prvním skrutiniu?

To je trochu riziko této varianty. Tahle past tu je, ale myslím si, že by to neprošlo přes veřejné mínění a nejspíš ani přes Senát. Dá se to ale nastavit i jinak. Do druhého skrutinia mohou třeba jít ti kandidáti, kteří se účastnili již voleb na úrovni krajů.

Kdybych si měl tipnout, a pokud se strany budou chtít mezi sebou domluvit, což podle mě není vůbec jasné, je to jedna z variant, která má spíše větší šance.

Jak funguje tento volební systém?

Hlasy se rozdělují nadvakrát, nejprve na úrovni volebních obvodů. Celkový podíl hlasů voličů se dělí počtem rozdělovaných mandátů (+1). Tedy kdyby volilo 100 lidí a rozdělovala se čtyři křesla, základem by byla matematická formule 100 : 5 (4 + 1). Výsledek každé strany v kraji se následně dělí tímto číslem a strany získávají tolik křesel, kolikrát se tento podíl vešel do jejich volebního zisku.

Hlasy, které se pro přepočet v jednotlivých volebních obvodech nevyužily, se přesouvají na celostátní úroveň. Zde se v druhém skrutiniu opět stejným systémem převedou na mandáty. To kompenzuje menším stranám nižší zisky v jednotlivých krajích.

Domluvit se strany přece musí. Pokud to neudělají, co se stane?

Dostali bychom se z hlediska ústavního pořádku na naprosto neprobádanou a krizovou půdu. Volby bychom konat mohli, ale nevěděli bychom, jak mandáty rozdělit a komu je přidělit. Myslím si, že se více budou chtít domluvit strany, které mají perspektivu, že dopadnou lépe než v předchozích volbách.

Například pro hnutí ANO je ta situace velmi nepříjemná v tom, že

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Sněmovní volby 2021

Ústavní soud

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější