Studie dospěla k závěru, že Fremr věděl o zapojení Státní bezpečnosti do jím vedeného případu vandalismu na pražských Olšanských hřbitovech v roce 1988 a o tom, že tajná policie kauzu zneužila ke komunistické propagandě. Soudce s takovou interpretací nesouhlasí, jak již předtím řekl Deníku N.
V tiskovém prohlášení soudce vysvětluje, že za tendenční považuje závěr zprávy. V něm historici odmítají Fremrův pozitivistický přístup k otázce právního posouzení tehdejších trestných činů (v rozhodnutích o tzv. nezákonném opuštění republiky).
„V době rozhodování této agendy jsem se nikdy nesetkal ze strany obhájců s námitkou odkazující na naše mezinárodněprávní závazky, pokud ano, určité bych k ní mohl zaujmout stanovisko,“ píše dále Fremr.
„Nic to ale nemění na mém sebekritickém postoji k mému působení v justici před rokem 1989, byť mám za to, že svým rozhodováním na všech stupních naší soudní soustavy v dalších 34 letech a reprezentací naší země v mezinárodních tribunálech jsem misku vah nejen při hodnocení své odbornosti, ale i mé morální integrity, převážil jednoznačně na svou stranu,“ stojí dále v jeho prohlášení.
Historici konstatovali, že se Fremrův senát sice na rozhodování v případech takzvaného opuštění republiky podílel „proporčně nadprůměrně, ve srovnání s ostatními soudy však nelze u Roberta Fremra konstatovat excesivní aktivismus“, což Fremr kvitoval.
Obezřetnost kvůli StB
Fremr dále sdělil, že má výhrady ke druhé výzkumné otázce, kterou se historici zabývali, a to zda mohl být proces v kauze Olšanské hřbitovy manipulován ze strany StB a zda o tom Fremr věděl.
Závěry této části zprávy považuje Fremr za tendenční, neboť odpověď se podle něj odklání od položené otázky. „To, že případ z větší části vyšetřovala StB, jsme já i celý senát od počátku věděli, ze spisu to bylo na první pohled patrné. Tuto skutečnost jsem nikdy nepopíral,“ řekl v souladu s předchozím vyjádřením v Deníku N.
Kvůli pozornosti StB podle Fremra postupoval celý trestní senát ke kauze obezřetně, zdůraznil však, že se jej StB nijak nepokoušela ovlivnit, což podle soudce badatelé nepotvrzují.
„Zpráva se omezuje jen na závěr, že proces provázela propagandistická kampaň v tisku, v televizi, jejímiž součástmi byly záběry z hlavního líčení. Mediální tlak jsme já i členové senátu pociťovali, ale naše rozhodování to nijak neovlivnilo. Současně jsem ale vyjádřil lítost, pokud jsme se, byť nevědomky, stali objekty manipulace tím, že jsme nějakou nezákonnost ze stadia vyšetřování během procesu neodhalili,“ sdělil Fremr, který dále nesouhlasí s postojem ÚSTR k vyhodnocování důkazů v dané kauze.
ÚSTR studii vypracovanou na žádost prezidenta Petra Pavla zveřejnil zde. Prezident se podle ní chtěl rozhodovat, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, ještě před vyhotovením se však Fremr kandidatury v srpnu vzdal.