I oběť manipulace nese vinu. Případ Balda může vést k tvrdším trestům pro ty, kdo podněcují nenávist, říká soudce
Soudce Jiří Wažik vyřkl čtyřletý trest nad důchodcem Jaromírem Baldou za to, že porazil stromy na železniční trať. Pro Deník N rozebírá, jak se stát staví k problematice podněcování nenávisti, které v Baldově případu sehrálo svou roli. K přísnějšímu pohledu na podněcovače chybí podle soudce podpora politiků i veřejnosti. Zatím.
Přinejmenším od začátku migrační krize se na sociálních sítích vedou vášnivé spory o to, jestli se nenávistné výroky veřejně známých lidí mohou přetavit v konkrétní fyzické násilí. A jestli například přispěly k útoku na černocha v pražské tramvaji nebo k napadení Inda, rovněž v metropoli.
V pondělí do debaty zasáhl hlas soudce Jiřího Wažika. „Jaromír Balda byl určitým způsobem obětí manipulace veřejně známých lidí, kteří ve společnosti šíří extremistické názory,“ uvedl soudce v odůvodnění nepravomocného rozsudku, který důchodci vyměřil čtyři roky za mřížemi a léčení. Balda kácel stromy na železniční tratě a zkoušel svůj čin aranžovat jako útok muslimů.
Wažik zdůrazňuje, že soud v Baldově případě v úvaze o výši trestu zvažoval i faktor manipulace ze strany veřejně vystupujících lidí s tím, že Balda je její obětí. To je zřejmě jeden z důvodů, proč Balda dostal čtyři roky, přestože mu za teroristický útok hrozilo pět až patnáct let.
Zmínkou o manipulaci se soudce přiklonil k názoru, že extremistická hesla určitý vliv mít mohou. „To, že je obětí manipulace,
