Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Moje meta je Ikea, sním o navrhování pro masy, říká oceňovaný designér Maxim Velčovský

„Pro designéra je v tomhle období spousta inspirace,“ vysvětluje Maxim Velčovský. Pro něj to byla i zkušenost z PCR testů, kde každý sestřičce kýchne na hrudník. Gabriel Kuchta, DeníkN
„Pro designéra je v tomhle období spousta inspirace,“ vysvětluje Maxim Velčovský. Pro něj to byla i zkušenost z PCR testů, kde každý sestřičce kýchne na hrudník. Gabriel Kuchta, DeníkN

Designér Maxim Velčovský v rozhovoru pro Deník N popisuje svoji vizi budoucnosti. Interiéry podle něj projdou evolucí, všude budou automatické dezinfikátory, dveře s madly nahradí automatické dveře a firmy začnou mít místo open space proměnlivé interiéry, ve kterých se od ostatních budeme izolovat stěnami ze skel a plexiskel. Budeme tak rychle adaptabilní na další pandemie. Velčovský před pár týdny získal prestižní cenu časopisu Interior Design pro nejlepšího kreativního ředitele podniku.

Před osmi lety jste v chatu se čtenáři Lidovek řekl, že máte štěstí, protože děláte, co vás baví, a můžete si dovolit luxus vybírat si práci. Cituji: „Nikdy jsem nedělal něco, s čím bych vnitřně nesouhlasil.“ V téhle souvislosti by mě zajímalo, jak se na vaší práci podepsala pandemie, když jsou umělci jedni z těch, kdo teď zoufale hledají jakoukoliv práci?

Na mě se podepsala pozitivně, protože jsem měl víc času na přemýšlení. Luxus, že se všechno zastavilo, mi umožnil sednout si do truhlářské dílny, dělat si svoje věci a zkoušet modely. Také jsem se začetl do metrových stohů knížek, které jsem jsem od minulých Vánoc neměl čas přečíst.

Volný čas jste tedy využil na své návrhy?

Je to tak. Designéři na pomezí užitého umění a designu, jako jsem já, dělají projekty na tři až čtyři roky dopředu a lidé věří, že pandemie přejde, takže je práce dost. Vypadl mi ale například rituál chodit dvakrát týdně do školy na konzultace se studenty. Místo toho jsem odjel na venkov, kde jsem se zavřel. Sice na mě stále doléhala deprese, která byla ve vzduchu, strach o příbuzné, zdraví, to memento, které nad námi visí, ale bral jsem to, jak to je.

Umím si představit, že ten neklid ve společnosti ovlivní při tvorbě spisovatele, malíře, herce, režiséry. Nevím ale, jak je to u designérů a sklářů.

Pro designéra je v tomhle období spousta inspirace. Jeho profesionální deformací je, že vidí, jaké všechny věci by se mohly inovovat. Když jsem čekal na výtěr na covid, všiml jsem si, že

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Design

Rozhovory

Česko, Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější