Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Konce a začátky civilizací: vždy trochu jiné, než bychom si mysleli

Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N
Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N

Dva vědci ve Švýcarsku možná vyřešili slavnou ruskou záhadu, ale je jim to samotným líto. Cambridge byla už v pátém století našeho letopočtu místem, kde jste mohli potkat velice rozmanité lidi. Plán měsíční základny se rýsuje stále přesněji.

Kromě toho si můžete virtuálně prohlédnout pozoruhodnou výstavu vědeckých fotografií, politovat radioastronomy, kteří si chvíli dělali naděje na objev života na Venuši (vypadá to beznadějně), a dozvědět se, že když si pořádně propočítáte, co vidíte na fotografii, můžete bezpečně odlišit bortící se strom od zdravého. Je tu další Částečný součet.

Vykopávky z konce civilizace

V univerzitním městě Cambridge zbourali blok domů, aby na jejich místě postavili něco modernějšího. Než tak učinili, provedli archeologický průzkum, což se ukázalo jako dobrý nápad. Domy ze třicátých let dvacátého století totiž stály, jak se ukázalo, na něčem podstatně starším, konkrétně na pohřebišti z pátého až sedmého století – to není neurčitost datování, ale období, po něž se tam pohřbívalo.

Tahle doba byla zajímavá tím, že na troskách mocné říše začínala budovat novou civilizaci. Cambridge byla římskou pevností, kolem níž postupně vzniklo nevelké město Duroliponte. Římané opustili Británii kolem roku 400. Má se za to – tak to aspoň najdete v učebnicích –, že následoval rozvrat, hospodářský úpadek a vylidnění měst, zkrátka temné časy.

Nové nálezy z Cambridge jsou s tímhle obrázkem v rozporu. Ukazují, že město nebylo opuštěno. Jeho obyvatelé

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Částečný součet

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější