Na železné oponě jim zastřelili tátu, pohraničníci dostali volno a hodinky. Teď Česko poprvé platí Němcům odškodné
Česko poprvé přiznalo odškodnění za zastřelení občana východního Německa na československých hranicích. Za smrt Gerharda Schmidta v létě 1977 vyplácí jeho dceři Astrid 33 tisíc korun.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Gerhard Schmidt slyšel výkřik „Stůj!“, kterému možná nerozuměl, ale protože byl, kde byl, musel chápat, co znamená. Nereagoval a dál soustředěně přestříhával dráty signální stěny. Třeskl první varovný výstřel, pak dávka do vzduchu. Další dávka už zvířila písek v pásu před stěnou, kde zanechal stopy.
Osmatřicetiletý inženýr Schmidt byl toho večera 6. srpna 1977 rychlejší než přibíhající dvacetiletý pohraničník Milan Polčík. Prostříhanou dírou mezi dráty se protáhl on, manželka Brigitte Charlotte i skoro šestiletá Astrid, jedenáctiletý Thomas a téměř sedmiletý Ingolf.
Jenže od signální stěny to do svobodného západního Německa bylo ještě daleko. Prchali ještě dvě stě metrů, pak jedna z dalších střel pohraničníka Polčíka, který rodinu pronásledoval, Schmidta zasáhla. S průstřelem plic a bránice padl k zemi. Rodina se u otce zastavila, pohraničníci u nich byli za chvíli. Kromě Polčíka přiběhli další dva – zalarmovalo je přerušení vodičů signální stěny.
O pár hodin později místo uprostřed smrkového lesa a velké hromady větví označoval už jen prostý kolík s číslem 6 a krev na zemi. Schmidt právě umíral v nemocnici v Plané u Mariánských Lázní.
Manželku se třemi dětmi,
