Boj EU s islamisty jen živí džihádistickou hydru. A ČR může skončit před tribunálem, míní expert
Čím více proti nim zasahujeme, tím více se mobilizují, říká kritik evropské vojenské protiteroristické mise v africkém Mali, politolog Marc-Antoine Pérouse de Montclos. Vidí ji jako kontraproduktivní, a navíc přehlížející zločiny malijské armády. „Jsem přesvědčen, že to skončí jednoho dne u mezinárodního tribunálu. Francie i Česká republika se tam možná potkají,“ varuje v rozhovoru.
Existuje jen velmi málo témat, o kterých mezi politiky panuje tak silná shoda jako v případě nutnosti zapojení se do boje proti globálnímu islamistickému terorismu.
O českém angažmá v Mali se hovoří nejčastěji v pozitivech: česká armáda získává cenné zahraniční zkušenosti, práce zapojených vládních aktérů buduje prestiž v EU (ČR v uplynulém půlroce vedla vojenskou misi EUTM v Mali). Česká republika odmítla účast na západoevropském přístupu k migrační krizi, profiluje se ale jako bojovník v první linii ve válce proti islamistickým teroristům.
Je ale tato „válka proti globálnímu džihádu“ vedená v nekonečných písečných dálavách saharské pouště černobílá? Jaké jsou příčiny vzniku a prosperity islamistických hnutí v tomto regionu? A v jakém smyslu ohrožují Evropu? Je vojenské řešení to jediné možné a správné?
Odborník na džihádismus v subsaharské Africe, francouzský politolog Marc-Antoine Pérouse de Montclos, na základě svých dlouholetých výzkumů v terénu tvrdí, že Evropa v čele s Francií svým působením situaci v regionu naopak zhoršila a problém džihádismu se jí zdaleka řešit nedaří, spíše naopak.
Jak hodnotíte situaci v Mali a obecně v západním Sahelu osm let po zahájení západních vojensko-civilních intervencí?
Výsledek našeho působení je přinejmenším