Vojtěch byl idealista, Prymula praktický. S Blatným jsem bohužel téměř nemluvil, říká odcházející náměstek Šedo
Aleksi Šedo v pozici náměstka pro léčebnou péči zažil za pět měsíců své funkce celkem tři ministry zdravotnictví. Teď se rozhodl z úřadu, který se podle něj stal „ministerstvem covidu“, odejít. V rozhovoru pro Deník N odchod zdůvodňuje především chybějící komunikací s ministrem.
Z ministerstva zdravotnictví v průběhu několika týdnů odešla řada lidí a spolupracovníků. Co se to děje?
Důvody pro odchod měl asi každý své. U jednotlivých osob byly ty pohnutky trochu jiné.
Proč jste odešel vy?
Ministerstvo zdravotnictví se stalo ministerstvem covidu, což je v období epidemie logické. Bohužel se tím zatlačily do pozadí i další agendy, které ale musí běžet dál a neběží. Já jsem šel na ministerstvo s tím, že prioritou pro mě byly otázky specializačního vzdělávání lékařů a vědy v medicínských oborech, financování vědy. Tedy globální pohled na vědu tak, abychom viděli, ve kterých oblastech si výzkumná činnost zaslouží více peněz. Tato agenda pro mě byla velmi důležitá a s tou jsem na ministerstvo šel.
Připomeňme, že to bylo loni v září ještě za ministra Adama Vojtěcha.
Pan ministr Vojtěch byl idealista, což bylo z mého pohledu dobře, já mám lidi s ideály rád. Profesor Prymula byl zase praktický člověk. S oběma jsem byl hodně v kontaktu a měl jsem možnost s nimi hodně mluvit.
Kdežto se současným ministrem jste si nerozuměl?
S ministrem Blatným jsem bohužel
