Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Dovolte mi, abych se představil. Jak Rolling Stones pozvali ďábla do populární hudby

Se skladbou Sympathy for the Devil pozvala britská kapela do populární hudby postavu, která po zemi chodila už od nepaměti. Foto: Youtube
Se skladbou Sympathy for the Devil pozvala britská kapela do populární hudby postavu, která po zemi chodila už od nepaměti. Foto: Youtube

Je ďábel jen sociální konstrukt? Napoví krátká historie ďábelskosti v populární hudbě od Rolling Stones přes metal po Yvese Tumora.

Vlastně nejspíš nikdy neodešel, jen teď znovu vystrkuje růžky. Ďábel je v současné experimentální hudbě, která se dere do mainstreamu, nějak víc přítomný. Americký performer Sean Bowie vystupující jako Yves Tumor je toho důkazem. S vynikajícím loňským albem Gospel for a New Century zazářil hned v několika výročních žebříčcích a za svoje divné funkové hity sklidil zasloužený ohlas.

V extravagantních videoklipech se uvedl jako queer a rockový satyr s rohy a kopyty – poživačný démon, ze kterého se odvozuje naše představa o čertech. Deska je o spalující a věčné lásce, která je vykoupená smlouvou s ďáblem jako v písni Kerosene! Yves Tumor zpívají (Bowie svoji hudební personu vnímá nebinárně, proto používáme množné číslo pozn. red.): „Můžu žít ve tvých snech / Můžu být, čímkoliv si zamaneš.“

V tracku Medicine Burn si zas Yves Tumor půjčují popis hrůzostrašného ďábla „se sedmi hlavami a šesti sty zuby“ od spisovatele a novináře Huntera S. Thompsona. Jde o výňatek z Thompsonovy knihy Better Than Sex: Confessions of a Political Junkie (Lepší než sex: Zpovědi politického závisláka, 1994), kde si takto představoval Billa Clintona. „Uťatá hlava na mentální gilotině, rouhačský život, pokoj plný uťatých hlav králů – a šest set zubů,“ zpívají Yves Tumor ve skladbě, kterou otevírá funkový rytmus, ale rychle se mění v hluk a pokřivené kytary splývají s elektronikou.

Už dříve se Yves Tumor stylizovali do démona, ale teprve loni se proměnili v ďábla. Jen to podtrhuje hudebníkovu proklamovanou jinakost, která v sobě skrývá osvobozující sílu. Ďáblové, čerti nebo čarodějnice vždycky symbolizovali odchylku od společenské normy a nebylo tomu jinak ani v populární hudbě. Revoltovali proti zavedeným pořádkům, kategoriím a rolím.

Jsem tu už mnoho let

Postava ďábla se na scéně objevila ke konci šedesátých let, když

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Hudba

Kontext N, Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější