Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Je to daleko horší, než Blatný tvrdí. Česko nevykazuje příliš mnoho úmrtí na covid, ale příliš málo

Ilustrace: Petr Polák
Ilustrace: Petr Polák

Analýza: Je to opačně, než tvrdí ministr Blatný. Nevykazujeme příliš mnoho úmrtí na covid, ale příliš málo – realita je horší. Ukážeme vám (a panu ministrovi, kdyby měl zájem), jak se dá taková věc zjistit.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný řekl během jednání Poslanecké sněmovny: „(…) když my vykazujeme každého, kdo zemře i na autonehodu a má covid, jako člověka, který zemřel na covid, tak ten den máme kolem 150 mrtvých.“

Toto ministrovo sdělení je naprosto mylné, nemá oporu v realitě, což se dá spolehlivě prokázat.

V neděli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr mluvil přesněji: „Víme, že zhruba 30 procent ze smrtí, které vykazujeme, je jednoznačně spojeno s koronavirem. Deset procent, kam patří například i ta autonehoda, je bez spojitosti s koronavirem.“ A dodal, že u dalších 60 procent je velká pravděpodobnost, že daný člověk zemřel na covid.

To je samozřejmě něco úplně jiného, realističtějšího než původní výrok, který však od pátku žije vlastním životem (čemuž se podrobně věnujeme v jiném článku). Zde Blatný pravděpodobně vychází ze studie „Vyhodnocení informací o zemřelých s onemocněním covid-19 za první pololetí 2020“, kterou řídilo jeho vlastní ministerstvo. Uvádí se v ní, jak jsme o tom psali v listopadu, že ze 407 zkoumaných úmrtí v jarní vlně 27 % zabil covid přímo, na 64 % úmrtí se podílel a na 9 % neměl žádný vliv. Jinými slovy, 91 % zkoumaných osob by nyní nezemřelo, kdyby nedostali covid. Ministr měl tedy před poslanci říci: O devíti desetinách vykazovaných úmrtí s jistotou víme, že za ně může covid.

Jenže situace je ve skutečnosti horší. Mnohá úmrtí totiž ve statistikách chybí.

Příliš daleko od průměru

Pro začátek nechme stranou úvahy o příčinách úmrtí a podívejme se jen na nejzákladnější data: počet zemřelých bez ohledu na příčinu. Ten je v Česku stejně jako v každé stabilní zemi poměrně stálý. Ročně u nás zemře kolem 110 000 lidí. Do následujícího grafu jsme zakreslili přes sebe jedenáct křivek, pro každý rok z období 2011–2020 jednu a jedenáctou jako průměrný roční průběh (to je tlustší černá čára). Na svislé ose jsou týdenní počty úmrtí, na vodorovné kalendářní týdny od 1 do 52, případně 53.

Je vidět, že úmrtí nejsou rozložena v roce úplně rovnoměrně, v zimě se umírá trochu víc než v létě. Je také vidět, že občas dojde k události, která se od průměru vzdálí. Na grafu lze rozpoznat chřipkové epidemie let 2017 a 2018, stejně jako vlnu letních veder v roce 2015.

Nejdřív ze všeho jste si ale jistě všimli něčeho jiného: strmého vzestupu červené čáry, kterou je vyznačen rok 2020. Vymyká se všemu, co se dělo v předchozích letech. Ve 44. a 45. týdnu roku 2020, tedy ve dnech 26. 10. až 8. 11. v Česku zemřelo dvakrát více lidí, než by odpovídalo dlouhodobému průměru. Nepřehlédněte, že svislá osa je poctivě dotažená do nuly. To, co vidíte, je ničím nezkreslené zobrazení. O tolik se skutečně rok 2020 vymkl normálu. Všimnout si můžete i toho, že až do 37. týdne (do 6. 9.) se co do počtu úmrtí nic zvláštního nedělo.

Údaje za rok 2020 ještě nejsou úplné. Počty úmrtí zveřejňuje Český statistický úřad s pětitýdenním zpožděním každé úterý v devět hodin ráno. V tuto chvíli je jisté, že mezi 1. 1. a 13. 12. 2020 zemřelo o 16 500 lidí více, než by odpovídalo průměru.

Toto číslo se trochu podobá souhrnnému počtu úmrtí souvisejících s covidem, jak je vykazuje ministerstvo zdravotnictví. To za rok 2020 činilo 12 329 osob. (K 24. lednu je to už o další tři tisíce víc.) Podezření, že spolu obě čísla souvisejí, si můžeme potvrdit jiným grafem. Zakreslíme do něj dvě křivky. Jedna odpovídá počtu covidových úmrtí vykazovaných ministerstvem. (To je to číslo, o němž ministr Blatný řekl, že se do něj započítávají i dopravní nehody.) Druhá křivka je počet nadbytečných úmrtí, tedy takových, která převyšují dlouhodobý průměr. Z prvního grafu bychom je mohli odečíst, kdybychom pro každý týden změřili svislou vzdálenost mezi červenou a černou čarou.

Obě křivky – nadbytečná úmrtí a covidová úmrtí – jsou, jak vidíte, velmi podobné. Jen těch nadbytečných je více, jako by tu spodní křivku někdo vzal a postrčil trochu výše.

Shoda těch dvou křivek není ani trochu samozřejmá! Každá vznikla jinak. Červenou křivku nadbytečných úmrtí jsme vypočetli z dat ČSÚ. Ta se o příčinu úmrtí nestarají, prostě jen evidují, kolik lidí v Česku celkem zemře který týden. Modrou křivku sestavuje ÚZIS pro ministerstvo zdravotnictví, a to podle jednoznačné a přesné metodiky, která říká, kterého nebožtíka zařadit pod označení covid a kterého ne.

Tato metodika, mimochodem řečeno, naprosto znemožňuje vykazování nejen „dopravních nehod s covidem“, ale například i infarktů s covidem – nařizuje totiž jasně rozlišovat, jestli covid byl hlavní příčinou úmrtí, jednou z příčin, anebo zda k úmrtí nepřispěl. (Podobně přesná metodika popisuje, jak vykazovat hospitalizace covidových pacientů. Není pravda, že by lékaři a zdravotnická zařízení rozhodovali podle subjektivního úsudku.)

Graf s modrou a červenou křivkou ukazuje, že v kritických podzimních týdnech umíralo v Česku podstatně více lidí, než kolik odpovídá covidové statistice. Čím to je?

Nabízí se několik vysvětlení, většinou snadno vyvratitelných (jiná souběžně probíhající epidemie; kolaps akutní zdravotní péče; systematická chyba ve vykazování), protože by se tak dlouho neutajila, vyšla by najevo. Zbývají tři možnosti: buď jde o běžnou statistickou fluktuaci, tj. souhrn čistě náhodných vlivů. Nebo se v nadbytečném počtu úmrtí projevují systémová opatření proti covidu (zanedbané chronické choroby, deprese, ztráta chuti do života u dlouhodobě nemocných). Anebo prostě jde opět o covid, jen nepodchycený, nerozpoznaný jako příčina úmrtí, a tudíž nereportovaný.

Kdyby z těchto možností převažovaly první, druhá, nebo jejich kombinace, nebyl by žádný důvod, aby se taková úmrtí časově shodovala se špičkou epidemie. Byla by daleko spíš rovnoměrně rozložena do celého roku. Proto si náš graf „s modrou a červenou křivkou“ překreslíme tak, aby pokrýval celé období od 1. 1. 2020 do dneška.

Je vidět, že jisté množství úmrtí by takové úvaze odpovídat mohlo. Nejpozději od 1. 8., ale možná i dříve, setrvává červená křivka nad modrou. Vzdálenost mezi nimi se ale během podzimní vlny epidemie prudce zvětší. To nejlépe uvidíme, když si týž graf překreslíme potřetí, tentokrát tak, že zakreslíme jen velikost rozdílů mezi červenou a modrou křivkou.

Zhruba se dá odhadnout (přesněji a nikoli od oka to časem zpracují statistici), že menší část nadbytečných úmrtí zvedá celkovou hladinu úmrtnosti asi od poloviny roku stálým přídavkem padesáti až sta úmrtí za týden. Vysvětlením může skutečně být odklad pravidelné zdravotní péče a podobné příčiny. Tím se celkový roční počet úmrtí zvedne o 1500 až 2500 osob. To nám ponechává k vysvětlení, když se vrátíme k číslům uvedeným výše, ještě 16 500 (úmrtí nad průměr) minus 12 350 (vykázaných úmrtí na covid v roce 2020) minus 2000 (odhadnutý počet nadúmrtí jiných než covidových) rovná se 2150, což je minimální pravděpodobný počet těch úmrtí na covid, která ve statistice ministerstva zdravotnictví chybí. Připomeňme, že v případě úmrtí mimo nemocnici se téměř nikdy neprovádí posmrtné testování na přítomnost viru.

Nevykazujeme tedy příliš mnoho úmrtí na covid. Vykazujeme jich příliš málo. Realita je horší než oficiální čísla.

V Evropě mezi horšími

Ministr Blatný musí poslední dobou často odpovídat na otázku, proč je na tom Česko tak špatně v mezinárodním srovnání. Pomohl si vysvětlením, že vykazujeme úmrtí na covid příliš poctivě, poctivěji než jiní, a proto se ve srovnání jevíme špatně.

Existuje však možnost porovnat si z hlediska přesnosti vykazování různé země navzájem. Stačí k tomu znát dvě základní čísla, opět stejná jako v celém tomto vyprávění: počet nadbytečných úmrtí a počet oficiálně vykázaných úmrtí na covid.

Vzhledem k dostupnosti a porovnatelnosti dat jsme se zatím omezili na evropské země. Počet nadbytečných úmrtí se dá zjistit z dat Eurostatu, když z nich napřed spočítáme průměry několika uplynulých let. Tím mimochodem vznikne zajímavé srovnání závažnosti průběhu epidemie v té které zemi, trochu plastičtější než prostý žebříček počtu úmrtí. V následujícím grafu jsou země seřazeny podle počtu nadbytečných úmrtí od nejvyššího po nejnižší. Dlouhodobý průměr je vyznačený modrou tečkou (jako modrá čára na našich grafech pro Česko), rok 2020 červenou tečkou (jako červená čára na grafech pro Česko). Žluté tečky jsou počty úmrtí v předchozích letech. Tam, kde to bylo možné, jsme použili data za roky 2011–2019, v několika případech, kde data chybí, jen za menší množství let.

Aby byla data z různých zemí porovnatelná, přepočetli jsme je na milion obyvatel (tím se smažou rozdíly mezi velkými a malými zeměmi a také mezi jednotlivými roky – přepočítávali jsme aktuálním počtem obyvatel pro ten který rok) a na jeden týden (tím se smažou rozdíly mezi zeměmi, které už vykázaly úmrtnost za celý rok, a těmi, které mají zpoždění, jako například Česko – až data za zbytek roku dorazí, může se pořadí na některých místech tabulky změnit).

Dvojice černých teček označuje tzv. rozmezí tří směrodatných odchylek kolem průměru. Do tohoto rozpětí se podle statistických zákonitostí má vejít 99,8 % náhodných výsledků. Pokud je tedy červená tečka napravo od horní černé, znamená to, že v dané zemi došlo roku 2020 k události zcela se vymykající dosavadním zvyklostem. Jak je vidět, takových zemí je v Evropě většina, ne však všechny. V Norsku byl dokonce počet úmrtí v roce 2020 nižší než dlouhodobý průměr, v Dánsku jen nepatrně vyšší.

V dalším kroku analýzy z tohoto grafu vezmeme počty nadbytečných úmrtí (tedy vzdálenosti mezi modrou a červenou tečkou) a použijeme je v novém grafu. V něm reprezentuje každou zemi jeden bod zakreslený do soustavy souřadnic. Vodorovnou souřadnicí je počet nadbytečných úmrtí, svislou souřadnicí je počet oficiálně vykázaných úmrtí na covid.

Tento graf je nejsnazší číst „po paprscích“ – podél zakreslených šikmých čar. Čára označená 100 % odpovídá situaci, kdy je počet oficiálních covidových úmrtí stejný jako počet nadbytečných úmrtí. Když jsme nad ní, vykazuje se víc úmrtí na covid, než kolik je nadbytečných. (To není úplně nemožné, pokud rozdíl není příliš velký, zejména u malých zemí, kde náhodné výkyvy mohou významně posunout dlouhodobý průměr.) Když jsme pod ní, vykazuje se méně úmrtí na covid, než kolik je nadbytečných.

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

Z grafu opět vidíme, že Česko patří mezi země, které počet úmrtí na covid spíše podhodnocují. Naopak v Belgii či Itálii se může (ovšem nemusí) časem ukázat, že mezi úmrtí na covid započítali více osob, než odpovídá realitě.

Debata N: Sýrie jako neúspěšný projekt Západu?
O situaci v Sýrii a tomu, co k ní vedlo. V čem Západ selhal? O tom budou diskutovat Zora Hesová, vědecká pracovnice Ústavu politologie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, Tomáš Kocian, regionální ředitel Člověka v tísni pro Blízký východ, a Martin Novák, redaktor zahraniční rubriky Aktuálně.cz. Debatu v úterý 4. října od 19.00 v Knihovně Václava Havla bude moderovat redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Koronavirus

TOP

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější