Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nicnedělání mě ničí, ale protestovat proti opatřením mi připadá úplně tupé, říká Petr Janda

„V létě jsme si trochu zahráli, stihli jsme patnáct koncertů. Od podzimu jsme ale zavření doma,“ říká Petr Janda. Foto: Michal Matyáš
„V létě jsme si trochu zahráli, stihli jsme patnáct koncertů. Od podzimu jsme ale zavření doma,“ říká Petr Janda. Foto: Michal Matyáš

Známému rockerovi je 78 let, tvrdí ale, že na to, aby chodil v teplákách, přestal se holit a proležel celý den, nemá čas. Naopak, jeho skupina Olympic nedávno vydala jedno ze svých nejtvrdších alb, kvůli kterému čelila kritice nejen za kontroverzní obal.

Žijeme uprostřed pandemie. Vás zasáhla i osobně, v prosinci vám na koronavirus zemřel o rok starší bratr Jiří. Minulý rok jste zvládl operaci srdce, vyšlo nové album Olympicu. Jaký byl pro vás rok 2020?

Byl to náročný rok, něco se podařilo, něco bylo těžké. Začátek roku byl krásný, odehráli jsme asi deset koncertů, v únoru jsem na tři týdny odcestoval do Ameriky, ale musel jsem se předčasně vrátit právě kvůli koroně. Od té doby je to bída, ačkoli v létě jsme si opět trochu zahráli, stihli jsme patnáct koncertů. Od podzimu jsme zavření doma.

Nedolehla na vás úzkost?

Mám štěstí, že přece jen mám nějaký finanční polštář, čili pandemie mě existenčně neohrozila. Kdybych měl problém uživit rodinu, bylo by to jiné. Obavy však nemám, manželka i děti jsou zabezpečeny.

Na druhou stranu si myslím, že stres z korony přispěl k tomu, že mi začalo kolabovat srdce. Nicnedělání mě totálně ničí, chybí mi koncerty. Někdy se cítím jako totální zoufalec. Jasně, stále hraju na kytaru, skládám písničky, ale zároveň se ptám sám sebe – proč to děláš, k čemu ti to bude? Vždyť za rok se ti to už nebude líbit. A je to tak, skladby, které muzikant pošle do světa, mají být čerstvé.

Abych ale odpověděl – nemám úzkosti, ale psychicky to na mě doléhá. Ne z obav o to, že nebudu mít co jíst, spíš z toho, že se nemohu realizovat. Běžně máme 80 až 85 koncertů za rok, v roce 2020 jich bylo o 60 méně. Jasně, už to nejsou 80. léta, kdy jsme uspořádali i 250 koncertů ročně, ale i tak je to propad.

Co si myslíte o konspirátorech, kteří odmítají nosit roušky a dodržovat další opatření? Mnozí odmítají i očkování.

To je strašná nezodpovědnost. Jsem z toho doslova zděšený. Už jste zmínil, že na koronu mi zemřel bratr. Když jsem s ním naposledy mluvil, nedokázal odpovědět, doslova lapal po dechu. Za dva dny byl mrtvý. Mně o koroně a o jejích rizicích nemusí nikdo nic říkat, byla v mé rodině a připravila mě o bratra.

Bylo to hrozné, i proto to nepodceňuji a koronu považuji za obrovskou hrozbu pro celé lidstvo. Zpochybňovat ji a chodit protestovat proti opatřením mi připadá úplně tupé. Chápu, že mnozí přišli o příjmy, ale negovat opatření, dokonce i očkování, které je velmi důležité, vnímám jako šílenost.

Očkování jsme už přece všichni absolvovali. Opakovaně a bez reptání. Vážně chce někdo popírat, před jakým utrpením nás to za ta desetiletí ochránilo? Když jsem byl dítě, všechny nás strašila dětská obrna. Zachránila nás právě vakcína.

Nikdy mě ani nenapadlo, že bych neposlechl lékaře. To, co říkají, je pro mě posvátné. A konspirační teorie, že nám vpichují nanočipy, kterými nás budou ovládat? Od jedné zpěvačky jsem dokonce slyšel takový nesmysl, že svinstvo, kterým nás budou ovládat, nám dokážou

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Hudba

Rozhovory

Česko, Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější