Zbývá už jen podat ruku ministryni… První imigranti žádali o dánský pas podle nového zákona

Devět imigrantů z různých zemí, všichni s trvalým pobytem v Dánsku, si dnes podalo ruku s ministryní pro cizince a integraci Inger Støjbergovou. Všichni byli ochotni takový krok učinit. Někteří se na ceremoniál dokonce těšili a považují to za čest.

I kdyby se jim ale nechtělo, udělat by to museli. Jinak by totiž nemohli získat dánské občanství, na které roky čekali a jehož udělení jim už úřady schválily. Příslušný dokument jim ale bude předán až poté, co podepíší dánskou ústavu a potřesou si rukou s ministryní.

Tato podmínka je zakotvena v zákoně, který dánský parlament (Folketinget) přijal v prosinci loňského roku po poměrně ostrých debatách. Dnešní slavnostní udílení občanství, takzvaný ústavní ceremoniál, byl vůbec první od přijetí zákona. Probíhal v režii státu a řídila ho právě Inger Støjbergová, z jejíž iniciativy zákon vznikl.

„Stát se dánským občanem je zvláštní privilegium a silný výraz důvěry ze strany dánské společnosti. Podání ruky je něco typicky dánského. Je to způsob, kterým se zdravíme, a způsob, kterým projevujeme vzájemný respekt. Proto má stisk ruky být přirozenou součástí ceremoniálu udílení občanství. Má signalizovat, že dotyčný cizinec přijal dánskou společnost a dánské hodnoty za své a že respektuje dánské tradice a zvyky,“ znějí některé z ministryniných argumentů. Velmi podobně se vyjadřoval i premiér Lars Rasmussen.

Expert na korektní stisk

Samotný způsob podání ruky má v zákoně jasně definovaná pravidla. Musí být pevný, dlaně účastníků se musejí dotknout a na žádné ruce nesmí být rukavice, informovala před pár dny tisková agentura Ritzau.

Deník Information zveřejnil už během diskuse v parlamentu rozhovor s předsedou Dánského spolku pro stisk ruky (Dansk Håndtryksforening) Nielsem Nørgaardem, který vysvětluje, jak má vypadat „perfektní“ stisk. Nesmí