Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Fenomén třetí čtvrtiny: Vědci zjistili, kdy nás nejvíc deptá frustrace. Ať už při pobytu v kosmu, na polární expedici, či v koronavirové izolaci

Katherine Dawsonová: Má duše. Z výstavy Mozky – Mysl jako hmota v Londýně. Foto: ČTK/AP
Katherine Dawsonová: Má duše. Z výstavy Mozky – Mysl jako hmota v Londýně. Foto: ČTK/AP

Esej: Třetí čtvrtina je tou nejhůře snesitelnou fází čehokoliv, ať už se jedná o sportovní utkání, zkouškové období, trhání zubu nebo dlouhodobou izolaci a omezení v náročných podmínkách v časech pandemie covidu-19. Aniž bychom jistě věděli, že se již nacházíme v její třetí čtvrtině – protože, čistě teoreticky, ve třetí čtvrtině jsme tak trochu pořád, záleží odkud a co počítáme –, stojí za to zjistit, co pozitivního můžeme z tohoto období vytěžit a jaké potíže nás snad minou. Podrobně se tímto fenoménem zabývá Iva Poláčková Šolcová, jejíž obor se v angličtině nazývá Space Psychology, česky tedy kosmická psychologie.

Třetí čtvrtina je fáze, která přichází těsně za polovinou, období, kdy si myslíme nebo víme, že máme již půlku za sebou, ale zároveň tušení hraničící s jistotou, že nás ještě nejméně stejně dlouhá doba čeká.

Ze studií lidí a posádek izolovaných (ať už přirozeně, či simulačně) v nepřívětivém prostředí s mnohými nevyhnutelnými omezeními (zásobování, sociálních kontaktů, volného pohybu, informací atd.), jako jsou vesmírná stanice ISS, ponorky nebo polární vědecko-výzkumné stanice typu Concordia nebo Vostok v Antarktidě, vědci opakovaně zjistili, že třetí čtvrtina mise je relativně přesně stanovitelné období, kdy jsou členové posádek a expedic podrážděnější, konfrontační, depresivnější, frustrovanější, znuděnější a celkově méně dobře naladění.

Je to období, kdy se celá mise celkově nejhůře snáší, kdy nálada, morálka a disciplína osazenstva dosáhne největších propadů. Je to fáze všeobecné nepohody a nepohodlí, kdy dochází k nárůstu napětí, konfliktů, stížností, negativního prožívání, komunikačních přešlapů, k celkovému uvolnění disciplíny a ukázněnosti, a to bez ohledu na to, zda je mise roční nebo například tříměsíční.

Před třiceti lety Robert Bechtel a Amy Berningová zavedli pro tento dobře pozorovatelný jev termín „fenomén třetí čtvrtiny“ (F 3/Q).

Z hlediska lidské psychiky je v souvislosti s F 3/Q evidentně důležité

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Esej

Koronavirus

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější