Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jak se zrodil Palachův týden roku 1989: Vyhlíželi jsme každé další výročí a doufali, že to třeba konečně „praskne“

Leden 1989, Václavské náměstí, 20. výročí smrti Jana Palacha. Pořádkové síly SNB "pacifikují" demonstranty. Foto: ČTK
Leden 1989, Václavské náměstí, 20. výročí smrti Jana Palacha. Pořádkové síly SNB „pacifikují“ demonstranty. Foto: ČTK

Komentář Petra Placáka: V lednu 1989 mělo komunistické Československo za sebou už sérii veřejných vystoupení proti režimu – od menších shromáždění o několika desítkách účastníků až po masové demonstrace, kterých se účastnily tisíce lidí.

Veřejné protesty jasně ukazovaly, že opozice v čele s Chartou 77 není jen nějaké izolované ghetto profesionálních potížistů placených z nepřátelské ciziny, jak ji představoval režim, ale že by to mohlo být naopak: že ten pověstný kůl v plotě by mohl být naopak ÚV KSČ, jak si stýskal jeho šéf Miloš Jakeš o pár měsíců později ve svém slavném projevu na Červeném Hrádku. Po prvních úspěšných demonstracích 21. srpna, 28. října a na Den lidských práv 10. prosince v uplynulém roce bylo v „kalendáři protestů“ na řadě výročí sebeupálení Jana Palacha.

Kalendář akcí byl mimořádně důležitý – v informační blokádě, kdy neexistoval internet ani mobilní telefony, měla opozice velmi omezené možnosti, jak dát vědět, že se něco chystá. V podstatě to byly jen dvě věci – tradiční letákové akce a vysílání zahraničního rozhlasu, kde se ovšem celá věc musela různě zaobalovat, protože zpravodajské stanice nesměly přenášet výzvy o chystaných akcích předem. Jednotlivá výročí byla data, kdy bylo jasné, že se při nich vždycky něco stane s výhledem, že to třeba někdy „praskne“.

Den, kdy se 16. ledna 1969 na Václavském náměstí na protest proti postupující normalizaci společnosti sebeobětoval student Univerzity Karlovy Jan Palach, nemohl v tomto kalendáři chybět. Pět opozičních aktivit svolalo pietní shromáždění na neděli 15. ledna, předvečer výročí Palachova sebeupálení. Pro forma jsme shromáždění dopředu oznámili na Okresní národní výbor Prahy 1, dotyčný úřad následně akci zakázal a my to odmítli, že to je protiústavní.

Komunistická paralýza

Po zásahu proti studentské demonstraci 17. listopadu 1989 se spekulovalo, proč byl policejní zásah proti pokojné studentské demonstraci tak chaotický, nesmyslný, brutální… Podle konspiračních teorií to měl být záměr vedení StB, či kliky v KSČ, která chtěla zdiskreditovat Jakešovo vedení. Ve skutečnosti podle mne byla celá věc prozaičtější –

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Jan Palach

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější