Deník N

Notes: Nemocný zákoník práce, konec výjimečného Čecha a hlavně žádní bachaři

Deník N – ilustrační foto.
Deník N – ilustrační foto.

Výběr z úterních textů Deníku N i dalších událostí připravil Petr Kučera.

Psali jsme v Deníku N

Služby trvající více než 30 hodin, stovky hodin přesčasů a dokumenty falšované tak, aby odpovídaly zákoníku práce. Takovou situaci v některých českých nemocnicích popsali Deníku N lékaři. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka se ministerstvo zdravotnictví k celému problému staví alibisticky, o pomoc s kontrolami dodržování zákoníku práce proto žádá ministryni práce. „Čtyřiadvacetihodinová dostupnost lékařské péče je u nás zajišťována pouze díky plošnému porušování a obcházení zákoníku práce,“ říká Kubek v rozhovoru pro Deník N. Vysvětluje také, proč to lékaři tolerují.

Rusko patří mezi světové lídry v počtu obětí člověkem způsobených katastrof. Technologické havárie jsou nejčastěji způsobené takzvaným lidským faktorem: opomenutím, šlendriánem, lajdáctvím, ale i tradicí, rozpoložením mysli a alkoholem. Kromě ledabylosti se jejich počet začal od 90. let prudce zvyšovat také proto, že kolaps ekonomiky vedl k naprosté ignoraci všech bezpečnostních zásad, k bezohlednému šetření na materiálech a odborných kádrech, k provizorním řešením a k rozpadu kontrolních mechanismů. Jak reálný je zákaz plynu v bytových domech? Nahlédnutí do nebezpečných staveb současného Ruska nabízí Petra Procházková.

Výjimečná fotbalová kariéra Petra Čecha se chýlí ke konci. Brankář londýnského Arsenalu oznámil, že probíhající sezóna je jeho poslední. Držitel rekordů z anglické Premier League i z české reprezentace nikdy nebyl stádní fotbalista a šlo mu, na co sáhl, ohlíží se za jeho úspěchy redaktoři Pavel Procházka a Prokop Vodrážka. První z nich pořídil shodou okolností s Petrem Čechem vůbec první interview v jeho roli profesionálního fotbalisty – brankáři bylo tehdy sedmnáct let, když v roce 1999 přijel v dresu Chmelu Blšany na pražskou Spartu.

Devatenáct let netušil, že má bratra. Spolu pak zjistili, že mají ještě dalšího. Příběh znovunalezených trojčat rozdělených při porodu fascinuje Ameriku skoro čtyřicet let. Nový dokument mapující jejich životy je nyní horkým favoritem na Oscara. Dechberoucí snímek přichází s důležitým závěrem: role otce v životě člověka je zásadnější, než mnozí dodnes tušili. Přibližuje také pozadí kontroverzního výzkumu, při němž se vědci zaměřili na vliv rozdílného prostředí u rozdělených sourozenců. Podrobnosti popisuje Jana Ciglerová.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zastavilo přípravu takzvaného spotřebitelského kodexu. Měl na jednom místě sloučit většinu dosavadních předpisů na ochranu spotřebitelů, podle mnoha odborníků by to však v praxi bylo obtížně proveditelné. Velká část důležitých ustanovení tedy nadále zůstane v občanském zákoníku, jehož další novelu nyní připravilo ministerstvo spravedlnosti. Má mimo jiné omezit možnost uzavírání smluv po telefonu nebo využívání e-shopů jako bezplatných půjčoven.

Izraelcům se nelíbí chystané zdanění církevních restitucí v Česku, židovským obcím by vzalo desítky milionů. I toto téma řešil izraelský ministr vnitra a rozvoje při schůzce se svým českým protějškem Janem Hamáčkem. Bližší informace zjistili naši redaktoři Jan Wirnitzer a Lukáš Prchal. Návštěva se odehrála několik týdnů před tím, než budou poslanci v závěrečném třetím čtení projednávat komunistický návrh na zdanění restitucí. To bylo jednou z podmínek komunistů pro podporu vlády ANO a ČSSD. S návrhem souhlasí i SPD.

Publicista Tomáš Koloc prožil dětství ve Všetatech, kde vyrůstal a dospíval i Jan Palach. Přestože se narodil až devět let po Palachově smrti, jejich životní osudy se někdy až pozoruhodně protínají. „Lidé měli zapomenout na všetatskou cibuli, i kudy chodili do školy. Na hřbitov, který se nachází asi půl kilometru za Všetaty, nesměli doprovodit své blízké, pohřební průvody musely končit už u posledního domu. To mělo zamezit možné nevítané demonstraci týkající se nejznámějšího člověka na místním hřbitově.“ Nezamezilo, vzpomíná Koloc.

Deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět – a proč jsou věci lepší, než vypadají. To slibuje optimistická kniha Faktomluva od Hanse Roslinga. „První přečtení mě podráždilo. Viděl jsem další naivně optimistický pohled na svět, navíc sepsaný občanem jednoho z nejblahobytnějších států, který nám ostatním zvysoka vysvětluje, jak vlastně žijeme, a nestydatě přitom zneužívá vlastní zážitky z chudých zemí, aby působil přesvědčivěji. Při druhém čtení jsem si aspoň namátkou ověřoval některá čísla (všechna seděla) a cítil jsem, jak měním názor. Kromě toho mě začal bavit autorův styl. Když jsem ji četl potřetí, začal jsem si vedle nesporných předností uvědomovat její skutečné slabé stránky, jež nemají mnoho společného s prvním dojmem. Ale také jsem si zatrhl řadu opravdu silných a provokativních pasáží, nad kterými je třeba přemýšlet,“ píše v recenzi Petr Koubský.

Jak zhodnotit loňské premiéry v pražských divadlech? Jasným trendem je posun k dramatizacím prózy a společenská až politická kritika. Bez povšimnutí by neměl zůstat ani stupňující se tlak ze strany bulvárních scén, jemuž jsou zavedené divadelní domy vystavovány. Divadelní rok 2018 bilancuje kritik Saša Hrbotický.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Notes

V tomto okamžiku nejčtenější